5
vychází 21. 1. 2002
Televize
a film
Pondělí 28. 1. 2002 ČT 2 - 21.30 hodin
Jak se slepují rozbitá rodinná pouta
Ačkoli filmy Mika Leigha patří k tomu
nejlepšímu, co anglická kinematografie nabízí, české televize se jim snad
plánovitě vyhýbají. Teprve nyní ČT uvede dva snímky, mapujících režisérovo
nejnovější období. Prvním z nich jsou Tajnosti a lži, s nimiž Leigh před
sedmi lety zvítězil na prestižním canneském festivalu. Patří do apelativní linie
děl zdůrazňujících vstřícnost a vzájemné pochopení v mezilidských vztazích; u
bytostného skeptika Leigha však překvapí naděje, kterou svým postavám otevírá.
Film vypráví o mladé černošce Hortense, která vyrůstala jako adoptované dítě. V
dospělosti vyhledá svou biologickou matku. A probleskne i rasová otázka: hrdinka
(decentně ji ztvárnila Marianna Jean-Baptisteová) zprvu odmítá uvěřit, že se mohla
narodit bílé matce...
Leigh
volil polohu střídmě vyprávěného komorního dramatu s výstižně napsanými
dialogy, kterým nechybí humorná nadsázka. Příběh se dotýká problémů kolem
hledání životních jistot, ať jsou to existenční, nebo vztahové otázky. Některé
výjevy - třeba nesmírně dlouhá a přitom v jediném nehybném záběru natáčená
scéna prvního setkání Hortense a její matky Cynthie (ve strhujícím podání Brendy
Blethyové) - jsou úchvatné mistrovsky rozehranými proměnami stavů a rozpoložení.
Je až neuvěřitelné, co všechno lze vyslovit pouhou změnou výrazu ve tváři či
nasazení hlasu.
Leighův podíl na celkovém sugestivním vyznění je mimořádný, ale snad ještě podstatnější je doslovný herecký koncert obou protagonistek. Vedle psychicky vyrovnané černošky, s decentní zvídavostí pátrající po tajích svého původu, je to mírně hysterická matka, podléhající afektovanému chování, které může provokovat - třeba už vlezlým, i když nejspíš neuvědomovaným používáním zdrobnělých výrazů v oslovení ("miláčku", "drahoušku"). A uvědomíme si, jak zde Leigh pootáčí sociální zakotvení: zatímco černá dívka vystudovala vysokou školu a získala dobře placené místo, její biologická matka živoří na pokraji nouze, navíc věčně rozhádaná se svou negativisticky založenou dcerou. Přesvědčíme se, že ke vzniku působivého filmu stačí málo - nalézt dostatečně nosné téma. A Leigh ví, že úplně obyčejný život kolem nás jich nabízí nepřeberné množství.
(jš)
Úterý 29. 1. 2002 ČT 2 - 23.40 hodin
Život - stavba povolena
Německý snímek režiséra Wolfganga Beckera nás zavede mezi mladé lidi do
ulic Berlína. Jeho hrdinu Jana Nebela zastihneme ve chvíli, kdy na ulicích probíhají
střety mezi policií a demonstranty. Je to náhoda, nebo osud, když mezi stovkami
jiných do něj vrazí temperamentní Vera? Když se spolu ukryjí v bytě neznámých
lidí, začne jejich dobrodružství. Neboť Jana zatkne policie, udělí mu vysokou
pokutu a on přijde o práci na jatkách. Ani jeho soužití s Verou není snadné,
protože dívka, představující protipól jeho introvertní povahy, skrývá svá
tajemství. Důležitou roli ve snímku hraje atmosféra Berlína, města, jež se po
sloučení obou částí proměnilo v obří staveniště. Tvůrci zachycují hrdiny v
sychravém počasí a často v noci, což podtrhuje jistou depresivnost vyprávění. Na
druhé straně je však odlehčeno řadou humorných epizod i životním optimismem, jenž
vyzařuje z některých postav.
Středa
30. 1. 2002 ČT 1 - 20.50 hodin
Další díl cyklu
dokumentárních portrétů osobností Předčasná úmrtí Miliony lidských očí věnovali
tvůrci životnímu osudu Jurije Gagarina. Je především o tom, že let do kosmu
rozlomil život tohoto muže na dvě různé části. Jurije Gagarina potkal neobyčejný
osud nejen proto, že "jel na služební cestu tam, kam nikdo nejezdí", ale
především proto, že se bez přípravy a vlastního přání stal přes noc ze
soukromé osoby státním majetkem. Byl zaživa mumifikován, jeho předchozí život
legendarizován a ten další diktován. Něco podobného občas potká panovníka,
umělce či sportovce, ale ti všichni do určité míry se slávou a ztrátou soukromí a
osobní svobody počítají. Gagarin nikoli. Celé finále jeho "prvního
života" směřovalo ke kosmu, k fyzické, odborné a psychické připravenosti k
letu, k jeho úspěšnému zvládnutí a návratu na Zemi. A k přípravě na další
lety. Gagarin se nikdy nevzdal myšlenky, že se do kosmu jednou vrátí. Postupně
oficialit ubývalo, ale teprve pět let po prvním letu se Gagarinovo jméno znovu
objevovalo na seznamu náhradníků a v případě připravovaného projektu první
kosmické stanice v seznamu jednoho týmu, který ji měl navštívit. Gagarin se po
letité pauze znovu začal sám připravovat k novému letu do vesmíru. K přípravě
pochopitelně patřily i cvičné lety ve stíhacích letounech. Jeden z nich se mu stal
osudným...
(r)
Čtvrtek 31. 1. 2002 ČT 2 - 21.40 hodin
Tanečním pohybem lze vyjádřit cokoli
S názvem Tango mohou vyvstat potíže -
označovala se tak řada pořadů: přinejmenším dvě inscenace, oscarový experiment
Zbigniewa Rybczynského i nedávno uváděná vražednická tragikomedie Patrice Leconta.
Nyní následuje pohled španělského režiséra Carlose Saury. Tento světoznámý
tvůrce se po několika dokumentárně pojednaných holdech španělským tancům a hudbě
vypravil až do Argentiny, aby se - tentokrát v hraném příběhu - zaměřil na
přitažlivost tanga. Přejal zde schéma vyzkoušené již v Carmen: osobní problémy
protagonistů se jakoby zrcadlí i v příběhu chystaného divadelního muzikálu.
Ačkoli melodramatické zakotvení jednoduchého milostného děje je zřetelné, poslední třetina příběhu náhle nabývá až metaforických rozměrů: nedotýká se jen zvůle sponzorů, diktujících si podobu představení a ochotných vetovat vše, co jim osobně se nelíbí, ale především zmiňuje závažná společenská témata, která lze s překvapivou účinností stylizovat do hudebně-tanečního tvaru.
Týká
se to především násilí a vojenských represí, tak častých na jihoamerickém
kontinentu; taneční sekvence, symbolizující veškeré hrůzy mučení, patří mezi
nejpůsobivější. Druhým okamžikem je závěrečná část s hromadným příchodem
přistěhovalců, hudebně provázená proslulou melodií z Verdiho Nabucca. Zaplňují
celé jeviště a postupně, zprvu jakoby nesměle a ostýchavě, na něm začínají
tančit. Je až zvláštní, jakou pozornost Saura věnuje právě protikladu mezi
kýčovitým melodramatem, do něhož je stylizován osud samotných umělců, a
svrchovaně uměleckou výpovědí, kterou na jevišti vytvořili a která získala
filmovým ztvárněním ještě více na působivosti. Téměř celý příběh se
odehrává ve zkušebně či na jevišti, důležitou roli zaujímají posuvné
průsvitné paravany a různobarevné osvětlení, výrazné je používání zrcadlových
stěn, na nichž se odrážejí vystupující postavy i rameno jeřábu se zavěšenou
kamerou. Věhlasný kameraman Vittorio Storaro využil všech možností k barevným i
obrazovým kompozicím i k pozvolným jízdám.
Saura věnuje prvořadou pozornost hudbě a tanečním exhibicím, ale i jejich podmanivá krása v jednu chvíli doslova zhořkne, když se ozřejmí, že hlasitost tanga bývala ve věznicích tolik zesilována proto, aby překryla nářek mučených...
JAN JAROŠ
Pátek
1. 2. 2002 NOVA - 21.45 hodin
Sedmičlenná posádka vesmírné vlečné lodi je probuzena z
hibernace. Z blízké planety jménem Acheron bylo zachyceno vysílání neznámého
původu a je nutno ji prozkoumat. Na povrchu nehostinné planety objeví průzkumníci
trosky starého mimozemského korábu. Při prohlídce vraku na ně zaútočí podivný
organismus a přisaje se přes přilbu k obličeji jednoho z nich. Po návratu do lodi a
pokusu odstranit organismus z obličeje vytryskne z řezu jeho končetinou silná
žíravina. Od dalších pokusů je proto upuštěno. Po čase organismus sám odumře,
ale celé dobrodružství tím vlastně začíná.
Režie Ridley Scott. Hrají Sigourney Weaverová, Tom Skerritt, John Hurt, Ian Holm, Harry Dean Stanton, Yaphet Kotto a Veronica Cartwrightová.
Sobota
2. 2. 2002 ČT 1 - 20.50 hodin
Úspěšný bankovní úředník Sam žije s výtvarnicí Molly a mají krátce
před svatbou. Jejich společný a šťastný život je však násilně přerván: při
návratu z kina je Sam zastřelen neznámým mužem. Přitom ale dočasně získal
neobvyklou výsadu, může se jako "neviditelný" dál pohybovat mezi živými.
Protože objeví, že jeho smrt nebyla vůbec náhodná, chce nějakým způsobem varovat
Molly. Navázat spojení se světem živých chce s pomocí prostřednice - poněkud
bizarní černošky Ody Mae, která je schopna komunikovat s duchy...
Duchařskou komedii s Patrickem Swayzem a Demi Mooreovou v hlavních rolích natočil Jerry Zucker.
Neděle
3. 2. 2002 ČT 1 - 22.35 hodin