Dvacátého června vyprší současným poslancům jejich mandát. Podle čl. 17 ústavy "volby do obou komor (parlamentu) se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí", čili musí se uskutečnit mezi 21. květnem a 20. červnem 2002. Protože nedávno parlamentem schválená novela volebního zákona stanovila za dny voleb pátek a sobotu, prakticky to znamená, že bychom mohli kráčet do volebních místností nejdříve 24. a 25. května, a nejpozději 14. a 15. června. Ještě z Kanárských ostrovů vzkázal prezident Václav Havel prostřednictvím mluvčího Ladislava Špačka, že by byl rád, kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly co nejdříve, tedy v květnu, aby bylo dostatek času na povolební jednání a ustavení nové sněmovny a vlády. Nejde o to, že se souhlasně vyjádřil jen Cyril Svoboda za Čtyřkoalici, zatímco představitelé ODS a ČSSD se naopak vyslovili pro termín červnový: příznačné jsou argumenty, jimiž to zdůvodnili, a způsob reakce na prezidentův názor. "Naše stanovisko je jasné, je to 14. a 15. červen. Jsme přesvědčeni, že je to tak správné. Ale je fakt, že prezident má svoje pravomoci," pravil předseda ČSSD Vladimír Špidla formou koženě zdvořilou, leč proč je správné nejzazší možné datum voleb, nesdělil. Už jsme sociální demokracii podezírali, že jde o stranické či dokonce opozičněsmluvní tajemství! Ještěže den po Špidlovi vyložil v Právu sociálnědemokratický náhled na věc vicepremiér Pavel Rychetský. Květnový termín by prý sice byl výhodný, neboť nová vláda by měla více času na přípravu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2003, "ale volební zákon ještě ani nevyšel ve Sbírce zákonů, na volby nejsou připraveny jak ministerstvo vnitra, tak Český statistický úřad.. Nemyslím, že to bude první nebo druhý týden v červnu," tipnul si vicepremiér. Vzhledem k tomu, že až na výjimku sedmiprocentní hranice pro přiznání preferenčního hlasu prošla novela volebního zákona parlamentem ve variantě, s níž počítala i vládní předloha novely připravená ministerstvem vnitra, nestojí Grossův úřad ani dosud vždy pružní statistici před zjevením: dva tři týdny příprav navíc budou proto spíše elegantní výmluvou než důvodem. Sociální demokracii se u vlády daří daleko lépe, než se obecně očekávalo. Vláda finišuje s přibližováním k Evropské unii, s privatizací energetiky, lákáním zahraničních investorů a vůbec se vším, co ČSSD bude mít šanci dobře prodat v nastávající volební kampani. Tato strana je navíc díky transakcím s areálem Lidového domu finančně bezvadně zajištěna, takže dlouhou volební kampaň snadno "unese" a její vláda přitom bude mít možnost "dělat si čárky" až do krajní lhůty, vymezené jí ústavou. Teď už ale obraťme stránku a věnujme se ODS. Ta od "rudolfinského projevu" nemívá pro prezidentovy náměty pochopení a neprojevila ho ani tentokrát. Místopředseda a šéf jejího volebního štábu Miroslav Beneš vyjádřil naději, "že to není záměr", chce-li prezident volby v květnu. Každopádně by to prý ODS, která se připravuje na "kontaktní kampaň", zkomplikovalo předvolební boj. Den na to v Právu označil Václav Klaus prezidentovy důvody pro květnové volby za nepochopitelné a o čtyřiadvacet hodin později řekl ČTK, že je to "schválnost", neboť politické strany počítaly s červnovým termínem voleb, stanovily si harmonogramy, mají zadány inzertní stránky v tisku a plochy na billboardech. "Nedovedu si ani v nejbujnější fantazii představit, co tím pan prezident sleduje," dodal předseda ODS. Těžko odhadnout, koho mínil plurálem "politické strany": že by snad červnový termín voleb Václav Klaus konzultoval i se Čryřkoalicí? Ta náklady na volební kampaň bude v první fázi hradit z úvěru, jenž vzhledem k dluhu ODA nemusí být nikterak výhodný, a již z toho důvodu by "čtyřce" vyhovovala kratší, a tím i lacinější volební kampaň. ODS má možná k finančním zdrojům snazší přístup, ale co ovládala a nejspíš ještě ovládá jistě, to je táhnout kampaň několik měsíců a v koncovce ji dramaticky vystupňovat. "Kontaktně" setkáními s možnými voliči, což dělají i jiné strany, avšak i "bezkontaktně" - billboardy, letáky, volebními novinami do poštovních schránek a jinými vymyšlenostmi. Má-li navíc Václav Klaus objet všech nikoli již osm, nýbrž nynějších čtrnáct volebních krajů, bude na to potřebovat čas, který mu ještě stále ubírá Poslanecká sněmovna. Čím víc jej od její poslední sešlosti zbude, tím pro ODS lépe! Z Hradu už mezitím zazněla vůle ke kompromisu. Volby sice vyhlašuje prezident, ale jeho rozhodnutí musí spolupodepsat předseda vlády. Ještě jednou však nahlédněme do ústavy: zasedání nově zvolené Poslanecké sněmovny musí být podle jejího článku 34 zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb. Po této ustavující schůzi podá teprve současná vláda demisi a může být jmenována vláda nová, jež podle článku 68 předstoupí opět do třiceti dnů před sněmovnu a požádá ji o důvěru. Proč tak předbíháme? Inu, pro zdůvodnění názoru, že konat volby v době, kdy je už část občanů mimo republiku na dovolené, a jmenovat a potvrzovat vládu v čase letních prázdnin není právě ideální. Protože ale prezident a některé strany mají jako obvykle jiné priority, odhadujeme, že Václav Havel s Milošem Zemanem dohodnou datum voleb někde uprostřed mezi 24. květnem a 14. červnem.