Americké kriminální filmy se často vyznačují kritickým pohledem na práci policejních sborů - a do této linie lze zařadit i snímek Training Day. Zachycuje události během jednoho zkušebního dne, kdy policejní nováček Jake (Ethan Hawke), jenž dosud snil o práci u protinarkotického oddělení, musí přesvědčit, že je pro tuto práci vhodný. Zkušený seržant Harris (Denzel Washington) se má během této doby rozhodnout, zda jej do svého týmu přijme. Počáteční nadšení však u stále zmatenějšího Jakea vychládá, když zjišťuje, jakých nečistých praktik se užívá v údajném boji proti zločinu, když si uvědomí, že se proti své vůli nechal zatáhnout do vražedné hry.

Autoři s režisérem Antoinem Fuquou v čele si záměrně zvolili dvojici co nejvíce kontrastní: na jedné straně mravně bezúhonný, idealistický mladík, na druhé straně na první pohled zkušený praktik, jehož zdánlivá samorostlost se však postupně mění v negativní rysy, ve snahu manipulovat člověkem ve svůj prospěch. Dokumentárně laděná výpověď se odehrává převážně v problémových velkoměstských čtvrtích, kudy policejní auto projíždí. Jistě oceníme časté průhledy na mnohaproudové velkoměstské ulice, na černošské slumy obývané spodinou, jakkoli někdy zůstávají na úrovni atraktivní kulisy.

Avšak samotná výpověď nevyužívá veškeré nabízející se možnosti, často přihlížíme jen nezávazně sestaveným výjevům, které jsou silně poplatné pravidlům zvoleného žánru. Patrnou tezovitost prozrazuje názorně jedna drobná epizoda: mladík zachrání před znásilněním černošskou školačku, přičemž tato událost mu později zjedná respekt u agresivního černocha, jenž se jej chystá napadnout. Scenaristická konstrukce příliš často začleňuje některé situace jen proto, aby později pomohly posunout příběh dál, případně zjednat šťastné rozuzlení.

Tomuto schematickému rozestavění odpovídá i herecké ztvárnění, které se obtížně vyrovnává s charaktery nadměrně ohýbanými do předem přichystaných klišé. Washingtonova prezentace zprvu snad i okouzlujícího cynismu a bezohlednosti je stejně vyumělkovaná jako narůstající zmatenost, jakou má svého hrdinu obdařovat Hawke. Také vyústění konfliktu mezi oběma protagonisty se pak zcela přidržuje běžných žánrových klišé.

Na filmu však nevadí ani tak četná klišé jako předstírání kritického pohledu. Právě pokus dodat důstojnost akční vyprávěnce, která se přitom vyznačuje přijatelně zvládnutým řemeslem, nejvíce naleptává výsledné vyznění. Stačí ambice tohoto snímku porovnat se skutečnými zamyšleními nad etikou policejní práce - ve filmech jako Francouzská spojka, Serpico atd., abychom zjistili jeho meze.