Kdo tvrdí, že TV Nova šíří nevkus, je pokrytec! Alespoň podle Karla Steigerwalda. Ten totiž ví, že "každý bojovník proti nevkusu je s pořady Novy dobře obeznámen. Asi se často dívá." (Boj vzdělanců s Novou - MFD 1. 2. 2002) Polemizovat se Steigerwaldovým názorem, který o den později ve svém one man show působivě rozvedl a zužitkoval Vladimír Železný, je pohyb na velmi tenkém ledě: pokud někdo novácké pokleslosti kritizuje a ony pořady nezná, není pokrytec, ale lhář. Průzračná logika podobné úvahy zdánlivě nemá chybu. Ve skutečnosti jde spíš o vzorovou ukázku známé reklamní demagogie, která k Nově patří stejně neodmyslitelně jako ti odporní, věčně remcající "vzdělanci".

Ponechme stranou pochybné východisko Steigerwaldovy logické řady, které paušálně a autoritativně tvrdí, že "Češi se odjakživa špatně oblékají, stavějí ohyzdné příbytky, holdují špatné dechovce, stolují jako čeledíni a na WC se chovají jako vepři (.)". Valnou cenu nemá ani polemizovat se - neméně neprůkaznou - zkratkovitou pointou, nedočkavě prodanou už v efektním podtitulu "Proti nevěstincům protestují hlavně jejich návštěvníci". Podstatným podrazem předvedené argumentační konstrukce na publikum je demagogické zacyklení představy, že tuzemské televizní publikum tvoří jednolitá masa permanentně nadšených zíralů, v níž se vychytrale skrývají i všichni pokrytečtí "bojovníci s nevkusem". Mimo stojí jen pár lhářů. Jediným teoreticky oprávněným kritikem Novy je podle logiky Karla Steigerwalda (a Vladimíra Železného) sadomasochistický intelektuál, který - přes permanentní a nezávislými pozorovateli permanentně potvrzovanou fyzickou nevolnost - vytrvale číhá u obrazovky Novy, aby si průběžně ověřoval úroveň programu: od telenovel po estrády. V existenci podobného fachidiota však zjevně nevěří ani oni.

Realita nedeformovaná reklamní demagogií je o poznání méně dramatická. K věcné a legitimní diagnóze aktuálního stavu nabídky Novy úplně stačí občasná namátková kontrola reprezentativních programových prototypů, jakou byla velkolepá oslava osmi let trvání vlastní existence. Zaběhanou podobu podnikového večírku inovovala hned dvakrát - dílčím omlazením playbackových otvíračů úst a hlavně přitvrzením hospodského vtipkování šesté cenové skupiny. Za všechny citujme dvojici klasiků nováckého humoru, pánů "Upíra" Krejčího a Mojmíra Maděriče, kteří ve scénce ukázkově vyklenuli ukrutně veselý oblouk od konstatování "o posrané televizi" přes dotaz "v které díře sis zapomněl péro?" až po představení zpěvačky "Anna Kaká".

Diagnóza trvá: Nova šíří nevkus.