 Úterý 19. 2. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin
Dr. Emil
Holub, cestovatel africký
Právě sto
let nás dělí od smrti známého cestovatele. Putovat po cizích krajích byla touha
Emila Holuba od dětství a přitom měl vždy rád přírodu. A tak si vzal za svůj
úkol propagovat Afriku, protože v tehdejším Rakousku a Uhersku neexistoval žádný
badatel, který by se vážněji zabýval tímto kontinentem. Dr. Holub tam také chtěl
nasměrovat české vystěhovalectví, což bylo ovšem trochu romantické snění,
připomíná v Meteoru dr. Vincent Streit. Stát se cestovatelem, a to zvláště po
Africe, byl pro Středoevropana nesnadný cíl. Tehdy tento kontinent objevovali
především lidé z velkých zemí, které již měly zkušenosti s objevnými cestami
anebo s koloniálními zájmy. Nenaplněným Holubovým životním cílem bylo například
muzeum Afriky v Praze a pochopitelně také zmapování nových míst Afriky. Což se
ovšem už nemohlo uskutečnit, protože v podstatě přišel do Afriky po hlavním boomu
cestovatelství, kdy Livingston, Stanley a další poznali Afriku a zmapovali ji. Zdá se,
že jediným přínosem v tomto směru byla Holubova cesta po území kmene Mašukulumbů,
kde výprava 2. srpna 1866 ztroskotala, byla přepadena a nakonec musela uprchnout. Holub
byl donucen změnit koncepci své cesty, protože původně zamýšlel projít Afrikou od
jihu až k severu. Tento unikátní cestovní výkon byl uskutečněn až o mnoho
později, například jedním, kdo tuto trasu překonal, byl dr. Jiří Baum, který se
sochařem Fojtem projel tuto část Afriky za osm měsíců s vozem značky Tatra. Přesto
můžeme říci, že Holub své sny uskutečnil, jedenáct let v Africe pobýval, dokonale
ji poznal a získal si tam velké uznání jako lékař, přírodovědec i člověk. Byl v
kontaktu s četnými jihoafrickými muzei, kterým věnoval i sběry pocházející z
Rakouska. Takže některé naše zkameněliny a nerosty se dostaly do Jižní Afriky díky
Holubovi.
(bi) |
