Rychlý pokles obliby obou posledně jmenovaných soutěží jen dokládá, že nelze bezmyšlenkovitě transportovat jakoukoli "světovou" novinku. Ještě se leckterému diváku příčí přihlížet klání, jehož pravidla jsou značně svévolná - o vyřazení totiž rozhoduje okolí. Není důležité, zda jsou to hlasy publika, které udílí své sympatie či antipatie (v tomto ohledu je příznačná proměna Gladiátora: nejprve byl vyřazován ten, kdo nabíral nejvíce "záporných" bodů, zatímco nyní je to ten, kdo dostane nejméně "kladných"), nebo o počínání spoluhráčů, kteří ze svého středu vylučují nikoli nejslabší, ale spíše ty, které vnímají jako své případné konkurenty.

Také se ukazuje, nakolik důležitá je osobnost moderátora: musí to být člověk, jenž přesvědčí o své autenticitě. On - a nikoli soutěžící - vtiskávají soutěžnímu pořadu jeho tvář, jeho zabarvení. Je až trapné přihlížet nemohoucnosti či naopak upachtěnému pitvoření těch, kteří soutěže usměrňují. Vlastně jen dva moderátoři vyčnívají: kromě již zmíněného Vladimíra Čecha je to ještě Marek Eben. Jeho soutěžní pořad O poklad Anežky České patří k tomu málu skutečně vědomostních soutěží, v tomto případě se zaměřením na historii, proteplován jeho laskavou, jen málokdy škodolibější lidumilností. Jenže žádné miliony neskýtá...