11 |
|
Televize |
|
VIDEOSLOUPEK
Pojďte, pane,
budeme si hrát
Jsou evergreeny, které opravdu nestárnou. Mohou to být třeba i loutkové filmy! Slavní Pojarovi medvídci ze série Pojďte, pane, budeme si hrát či Potkali se u Kolína mezi ně zaručeně patří. Centrum českého videa nyní nabízí dvě kazety těchto nápaditých příběhů na videotrhu. Vyprávění o dobrodružství dvou medvídků z dílny režiséra Břetislava Pojara a výtvarníka Miroslava Štěpánka se řadí k tomu nejlepšímu, co v českém animovaném filmu vzniklo. Vedle zadumaných dílek Jiřího Trnky, fantastických příběhů Karla Zemana či prostých loutkových etud Hermíny Týrlové představují dva Pojarovi medvědí "páni" rovinu hravě humornou. Jejich skotačení životem se přitom nese v poloze veskrze seriózní, až akademické - už jen nápad nedat medvídkům jména, nýbrž nechat je oslovovat se "pane" a zůstat u vykání jim dodává punc jakési téměř intelektuální vážnosti. Leč i pánové mohou být hraví - zvláště když v rukou animátorů mění podle situace nejrůznějším způsobem svou podobu. Z obyčejného médi se tak vyklube jednou supící lokomotiva, podruhé nezbedný kropáč, jindy zase kočárek pro ječící mimino. Druhému se zas pro změnu protáhnou končetiny, takže je z něj pumpa, parníček nebo chrastítko. Naši dva vykuci toho zkrátka k životu moc nepotřebují - vystačí si povětšinou sami. Nejsou to však jen dva totožní méďové, autoři vtiskli každému z nich rysy určité lidské povahy. A tak je vyšší štíhlý medvěd o něco prohnanější, zatímco jeho kulatější, menší kolega bezelstný dobrák. Kouzelnými hlasovými nuancemi je obdařili herci František Filipovský a Rudolf Deyl. Věřte, že ani po více než pětatřiceti letech jejich půvab a chytrý humor nezestárl. Nad nekonečnými nápady a hrou s materiálem a fantazií vzešlé ze šťastné spolupráce Pojara a Štěpánka se spolehlivě pobaví nejen děti, ale celá rodina. (ska) |