Ostravská kapela Buty dosáhla v posledních letech takřka všeho, čeho lze na české hudební scéně dosáhnout. Její desky se těší stálé přízni posluchačů, z každého alba vzejde celorepublikově obehrávaná hitůvka (Mám jednu ruku dlouhou, František, Tata, Nad stádem koní), mezi návštěvníky vyprodaných koncertů jsou jak skalní příznivci, tak obdivovatelé hráčské zručnosti jednotlivých členů kapely, skoro pravidelných držitelů cen Akademie populární hudby. Co ještě dokazovat? A ještě spíš: S čím novým přijít?

Zpěvák kapely a také autor převážné části jejího repertoáru Radek Pastrňák si na posledním albu Normale vypomohl romskou tematikou. Důvod byl zdánlivě prostý, Pastrňák chtěl využít svých dávných zkušeností z koncertování s romskými muzikanty a něco z jejich muzikálnosti přenést na desku. Jistě však sledoval i jiný záměr: pokusit se zpřístupnit romskou mentalitu mladší a mladé části tuzemské populace, která je přece jen nánosem předsudků zatím méně zaneřáděná. Už to je v době, kdy se valná část obyvatel České republiky vůči svým romským spoluobčanům chová v tom lepším případě přezíravě, úctyhodným činem. Buty tak navíc činí s velkou dávkou citu, bez nadbytečných plamenných slov, a i když se někdy pohybují na hranici vkusu (zvláště v písních, v nichž Pastrňák paroduje romskou češtinu), nečiní tak se zlým úmyslem.

Jenže, jakkoli je tematické východisko alba Normale sympatickým gestem, celkově deska působí nevyrovnaně. V jejích nejlepších pasážích slyšíme skvělou romskou muzikou přiměřeně nakaženou kapelu, těhotnou nápady, radostí a humorem - zkuste si poslechnout vstupní píseň alba, karnevalově rozevlátý hit Duj, duj, duj. K nikoli nepodstatné části alba ovšem lze mít výhrady - mnohé písně působí spíš jako více či méně zdařilý vtip a kromě parodického ladění nenabízejí již zhola nic. V této souvislosti stačí připomenout Vlastní skladbu - kýčem "mužných" recitativů a trapných ceremoniálových děkovaček inspirovaná koláž, podkreslená motivem vypůjčeným od slavných Eagles. Je to vtipné, ale na druhý poslech už nudu nezaženete. Totéž platí nejméně o třech dalších písních.

Butám se tentokrát nepodařilo natočit výjimečné album. Normale se možná pohybuje nad průměrem současné české populární hudby, ale z diskografie skupiny vyčnívá spíš svým námětem.

MILAN ŠEFL