 Sobota 23. 3. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
hodin
Jak
hieroglyfy promluvily
Největší
zásluhu o rozluštění egyptských hieroglyfů je třeba přiznat brilantnímu
Francouzovi Jeanu-Francoisovi Champollionovi. Narodil se 23. prosince 1790 v rodině
chudého knihkupce. V pěti letech už uměl číst. Když mu bylo jedenáct, vzali ho
rodiče k matematikovi Jeanu-Baptistovi Fourierovi, který byl členem Napoleonovy komise
pro studium Egypta. Zdá se, že Fourier vzbudil v malém chlapci touhu odhalit tajemství
hieroglyfů. V sedmnácti letech ovládal Champollion angličtinu, němčinu a italštinu
a navíc hebrejštinu, arabštinu, sanskrt, perštinu a další východní jazyky. Brzy ke
svému repertoáru přidal i koptštinu - v přesvědčení, že jazyk křesťanského
Egypta by v sobě mohl uchovávat něco ze staré egyptštiny. V Meteoru nahlížíme do
knihy Briana M. Fagana Oloupený Nil. V roce 1807 se Champollion rozjel do Paříže. Žil
zde ve velké chudobě a měsíce se bez viditelného výsledku obíral Rosettskou deskou.
O sedm let později publikoval dva svazky o zeměpisných místních jménech starého
Egypta, ve kterých otevřeně prohlásil, že je schopen přečíst démotický nápis na
desce. Měl v podstatě pravdu, když věřil, že koptština je nejbližším
příbuzným staré egyptštiny. V září objevil kartuši z Abú Simbelu, identifikoval
v ní jméno egyptského faraona Ramesse a uvědomil si, že v případě egyptských
královských jmen hieroglyfy mohly také vyjadřovat zvukovou hodnotu toho, co
zobrazovaly. Tento objev jej tak vzrušil, že vyrazil ze svého malého bytu, vyhledal
svého bratra, vykřikl: Mám to! - a ztratil vědomí. V následujících dnech pilně
pracoval na slavném listu ohledně abecedy fonetických hieroglyfů, zveřejněném v
září 1822, ve kterém oznámil svůj objev. Rozluštění hieroglyfů dalo podnět k
serióznímu zkoumání starého Egypta a v pravou chvíli podpořilo potřebu památky
uchovávat... Champollion se bohužel toho, aby spatřil plody své práce, už nedožil.
Zemřel v Paříži v roce 1832.
(bi) |
