Archivní pořady, filmy a seriály mají své místo v nabídce všech televizí. Ve skutečnosti je to místo podstatně větší, než si běžně divák uvědomuje. Zvýšenou recenzentskou pozornost si přesto vyslouží jen výjimečně. Taková výjimečná situace nastala v minulých dnech na obrazovce ČT i TV Nova.

Přes obvyklý podíl repríz ve vysílání není rozhodně běžné, aby právě ony povýšily z místa doplňku na post hlavní programové atraktivity. Organizátoři programu TV Nova porušují praxi výlučnosti a originality náplně hlavních večerních vysílacích časů hned čtyřnásobně: v pondělí (snad už sto padesátou prvou) reprízou antikvární série francouzských filmových Četníků s Louisem de Funésem, v úterý uváděním (už z dob předlistopadové obrazovky Československé televize dobře známého) britského krimiseriálu Dempsey a Makepeaceová a v dalších dvou večerech pak oprášením starších zábavných počinů z vlastní produkce - pokusu o sitcom Policajti z předměstí (středa), resp. Ruské rulety, Na vlastní nebezpečí a dalších estrád z dob ČNTS. Invaze mnohokrát viděného na obrazovku ostře sledované televize příliš neprospívá věrohodnosti úzkostlivě opečovávané fasády veleúspěšného podniku.

Z jiného důvodu si alespoň zmínku zaslouží archivní exkurze, která se odehrává každou neděli odpoledne na programu ČT 1: Představa "klasického českého televizního seriálu" bývá obvykle spojována se jménem Jaroslava Dietla. Do značné míry je to zkratka oprávněná. Pokud však překročíme zaběhané měřítko řemeslného produktu a použijeme při hodnocení seriálu standardní kritéria, obstojí spíš díla jiných autorů. K nim bezpochyby patří i historicky první domácí pokus o seriálovou podobu literární předlohy - Sňatků z rozumu Vladimíra Neffa. Pentalogie scenáristy Otty Zelenky a režiséra Františka Filipa je dodnes živým příkladem umělecké tvorby, která překračuje podobu dramatické konfekce účelově střižené pro potřeby dne.