Jenomže ono se musí začít smyslem toho všeho dění, záměrem a zásadami. Jde přece o obrovskou historickou událost. Ale chápu, pro mnoho lidí musí být ta odpověď z opačného konce. Tak, pane Berane, Evropská unie vám může být tak prospěšná, jak budete umět vy osobně využít mnoha nových otevřených možností. Konkrétně? Víte, že by to možná uměl snadněji pochopit váš praděda? Třeba uplatníte svou kvalifikaci lépe a výhodněji v jiné zemi, třeba tam naopak pojedete na vyučenou. Zůstanete-li doma a to, co vyrábíte, bude zajímat Evropu, nabídne vám neuvěřitelný trh pro 375 milionů lidí bez celních bariér a dovozních kvót. Podobně tomu bude i s nákupem, dostane se k vám kvalitnější zboží. Evropskou měnu Euro budete moci uplatnit v Evropě všemi formami. Spořit, převádět, investovat. Protože zmizí hranice, nabídne se vám volnější turistika a svoboda pohybu. Můžete si vybrat, kde budete žít, studovat, pracovat či užívat důchodu. Jen diplomatem, vojákem nebo policistou můžete být pouze ve službách své země. Doma pak propojením evropského systému vám budou sloužit levnější spojové služby. Spolupráce v soudnictví a vnitřních záležitostech bude pro vás znamenat větší spravedlnost i bezpečnost, protože proti zločinu bude operovat moderně vybavená větší síla. Naší republice se otevřou finanční fondy programů pro rozvoj regionů a projektů na zlepšení životního prostředí a leccos se může změnit právě u vás. To všechno ovlivní v České republice život každého. I váš.

Rizika? Ano, jsou rizika. O Češích se říká, že téměř každý má kalkulační schopnosti zdatného daňového poradce. Umíte si tedy, pane Berane, jistě spočítat, že otevření hranic silné konkurenci může pořádně zatřást existencí našich málo efektivních provozů, kde dodýchává stará technologie a kde se pracuje draze a pomalu jako za socialismu. Někde přibude nezaměstnaných, ale těch přibývá i dnes, když se musí řešit situace nerentabilních podniků. Ale cizím investorům není neznámá kvalifikovaná česká pracovní síla, kterou v evropském měřítku už nebudou moci považovat za levnou. Jen si nepokazit pověst! Samozřejmě, patříte-li do nějakého společenství, a to platí od rodiny až po unii států, je důležitá ochota přizpůsobit se, ale i chytrá diplomacie. Evropská unie chce státy svého společenství zdvihnout na vyšší úroveň, abychom nemuseli donekonečna říkat: "Podívejte, kolik si proti nám vydělají Němci nebo Rakušané.!" Dokonce je tak velkorysá, že nám finančně i poradensky pomáhá už nyní před vstupem, abychom jí pak neviseli na krku jako zátěž. Záleží jí na tom, abychom dokončili sladění legislativy, protože bez společných kritérií by to nešlo. Konzultuje tvorbu technických norem a standardů. Posiluje instituce veřejné správy, zajišťující demokratické fungování společnosti, pomáhá v oblastech s nezaměstnaností, se špatným životním prostředím i s péčí o kulturní památky. Pracuje i na sladění sociální a zdravotní péče. Že o tom nic nevíte? Ale informace lze najít nejen na internetu, také v každé místní knihovně. A vycházejí přece odborné časopisy s touto tematikou.

Už známe programy PHARE pro vyjmenované záležitosti, program ISPA pro dopravu a SAPARD pro zemědělství. Každým rokem máme nárok na 6 miliard korun z těchto programů. Budeme-li v unii, vyšplhá se povinný příspěvek členů patrně na jedno procento HDP. Ale to bychom pak měli nárok na 40 miliard ročně za podmínky, že ČR vyčlení na dohodnuté akce stejnou částku ze svého rozpočtu. Jen si ale představte, že svou nepřipraveností nedovedeme ani tu současnou nabídku využít. Z programu SAPARD pro zemědělce jsme ještě nečerpali ani korunu, protože jsme nedokázali EU přesvědčit o své schopnosti doložit hospodaření s penězi. Z programu PHARE nám sice až dosud přišlo 654,5 milionu eur podle vyčíslených nákladů na předpokládané akce, ale museli jsme téměř 33 miliony eur vrátit, protože vyúčtování ukázalo, že předpoklad byl nadhodnocen. O další peníze z EU jsme přišli, protože jsme dělali, že nechápeme podmínky.

Přesto jsem přesvědčená, pane Berane, že kdyby tu byla dobrá vůle, mohla by být každý den v tisku, rozhlase a televizi zpráva o tom, jak nám už dnes EU pomáhá. Třeba: z příspěvku EU jsme vybavili tisíci počítači a speciálními přístroji pracoviště státní správy. Nebo: bez příspěvku EU by dosud neměly počítačovou techniku naše soudy. Byla dokončena největší investiční akce ve spolupráci s EU - čistírna Hrádek nad Nisou, rekonstrukce kanalizace a čistírny v Novém Městě pod Smrkem, Státní vědecká knihovna a synagoga v Liberci. Za peníze z EU jsme zakoupili nutné vybavení pro Metrologický ústav v Brně, které při dělení státu připadlo Slovensku. Za peníze z EU se opravil hrad Loket, postavil hraniční přechod v Jablunkově, vybudovaly se cyklistické stezky podél rakouských hranic a zřídila se čistírna vod v Hejnicích, která zlepšuje kvalitu vody v řece Smědá. Také bychom měli lidem říct, že Česká republika by bez finanční pomoci EU a bez práce odborných poradců, vyslaných Bruselem, neměla peníze na překlad 65.000 stran unijní legislativy, což je předpoklad k tomu, abychom vůbec věděli, v čem se ta naše od ní liší. Tak je to.

Ale někteří čeští novináři, kteří jsou přesvědčeni, že lidi pobaví především svou vtipností, vypichují zprávy o tom, že EU chce pro obchod jen určitou velikost banánů, že náš rum se nemá jmenovat rum, protože pod tímto obchodním názvem je v Evropě známo něco docela jiného, že hygienické požadavky EU nám navždy zatrhnou jíst správně uzrálý guláš, utopence už vůbec ne, a že by včelaři měli změnit rozměr rámečků do včelích úlů o několik centimetrů. Div že se nedozvíme, že bude i evropská norma pro stavbu sněhuláků. Je to směšné, ale mnoho lidí se takových strašáků lekne a vzbudí to v nich odpor: takhle nás chtějí omezovat?