14 |
|
Tipy |
|
Úterý 2. 4. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA -
0.04 hodin
Na
Homolích a Chlumech
Častým pojmenováním vyvýšenin na území Čech je
název Homole. August Sedláček vyvýšeniny takto pojmenované charakterizuje jako Hory,
které se vypínají v ostří, ale na vrchu jsou zakulacené. Nejstarší doklad
vrchu zvaného Homole pochází z roku 1395. V Meteoru se s PhDr. Libuší
Olivovou-Nezbedovou vydáme za jmény vyvýšenin v naší krajině. Praslovanské slovo
gomola mělo v západoslovanských jazycích (s výjimkou dolní lužické srbštiny) a v
ruštině význam "vrch", v češtině se tento význam ještě specializoval na
"vrh nahoře zakulacený". Mezi pomístními jmény z území Čech se vyskytuje
31 názvů Homole pro vyvýšeniny. Na vrchu Homoli ležící severoseverovýchodně o
Vysokého Chvojna na Pardubicku je přírodní rezervace s bukovým porostem chráněným
od roku 1884. Buky jsou staré téměř 400 let a vysoké 40 m. Jde o nedále chráněnou
přírodní rezeracií východočeského regionu zvanou "Buky u Vysokého
Chvojna". Na vrchu Homole severoseverovýchodně od Plané na Tachovsku se
nacházejí valy prehistorického hradiště, na jihozápadním úbočí je velký
čedičový lom. Pravěké slovanské hradiště se rozprostíralo na Homoli ležící
východně od Býchor na Kolínsku. Roku 1692 dala hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte na
vrchu Homoli u Malé Lhoty na Orlickokostelecku postavit raně barokní poutní kostel
Bolestné Panny Marie. Poutní komplex byl dokončen roku 1696. Pozoruhodné je kamenné
schodiště se 153 stupni a 16 odpočívadly, zdobené sochami, andílky a vázami, po
kterém se od cesty stoupá na vrchol kopce ke kostelu. Pod kostelem postupně vznikala
ves Homole, které se lidově říká "ta Homol". Kromě této mají v Čechách
název Homole i další čtyři vsi a jedna myslivna na místě zaniklé vsi. I tyto vsi
byly pojmenovány podle vrchu Homole, u něhož byly založeny. Všeslovanským obecným
pojmenováním pro vyvýšené útvary bylo také chlum. Říkalo se tak vyvýšeninám,
které byly na vrchu ploché a táhlé. Nejstarší doklad pro vyvýšeninu zvanou Chlum
máme zaznamenán k roku 1291.
(bi) |