14
vychází 25. 3. 2002

Tipy
Českého
rozhlasu

Staří, ale dobří s Karlem Štědrým

I když od dubna pětašedesátiletý Karel Štědrý je vnímán pamětníky najmě jako šarmantní konferenciér, v první polovině 60. let platil za hvězdu české populární hudby i jako zpěvák. Tento rodilý Pražan spojil své první muzikantské kroky s o tři roky starším bratrem Ivanem, jenž později vynikl jako jazzový muzikant a skladatel. S bráchou jsme sestavili na gymnáziu orchestr, jehož vedení se Ivan ujal. Hráli jsme na různých školních zábavách a potom dokonce i na plesech. Nejvíce nás tehdy ovlivňoval poslech mnichovského rádia, které vysílalo pro americkou armádu tehdejší dobové šlágry. Když jsem po létech přijel s Rokokem do Mnichova a pustil jsem si tam na hotelovém pokoji tuto stanici, byl jsem dojat. To rádio totiž mělo stejnou programovou strukturu jako za mého mládí, kdy jsem věděl, že od půl deváté budou vyhrávat pochodové kapely a že v sobotu nás čeká hitparáda Top Ten. Tak zavzpomínal před mikrofonem publicistů Jiřího Kasala a Richarda Lhotského na své muzikantské a posluchačské rané mládí Karel Štědrý, který zpočátku dělil svou přízeň mezi hudbu a sport (stal se dorosteneckým republikovým přeborníkem v plavání!). Karel Štědrý zpíval ve věku vysokoškolském s několika orchestry, ovšem rozhodujícím pro jeho kariéru byl příchod do Reduty, kde se potkal s dvojicí Suchý- Šlitr. S těmito pány potom působil v divadle Semafor od jeho začátku a o tři roky později přešel do Rokoka. Ze starých, ale dobrých písniček Karla Štědrého jmenujme třeba Mám malý stan, Melancholické blues nebo Písmena.

(jk)