 Čtvrtek 11. 4. 2002 Český rozhlas 3 -
VLTAVA - 10.30 hodin
Houslová
pragensia
Vývoj
houslařského řemesla ve stolici Českého království měl souznějící podobu
celoevropského charakteru. Četné zprávy o nástrojařích v městě nad Vltavou
pocházejí z druhé poloviny 16. století a dokladují již přistěhovaleckou vlnu z
jižního Německa. Bartoloměj Merkl přišel prý z bavorského Füssenu a za ním
přicestovali do Prahy další cizáci - Martin Schott, Andreas Ott, Linhart Pradter,
Antonín Höss a konečně i Tomáš Edlinger a jeho syn Josef Joachim Edlinger.
Proslulost Edlingerovy dílny vyžadovala přijmout dalšího houslaře. Byl jím Jan
Jiří Helmer, rodák z bavorského Waltennhoferu. Mezi nástrojařskými zprávami se
začínají opět objevovat česká jména: Tomáš Hulínzký byl malostranský rodák,
Josef Laske přišel z Rumburka, v Praze se narodili Kašpar Strnad a Karel Šembera,
pracuje zde Jan Kulík, a přicházejí houslařské rody Homolků, Dvořáků a později
Vávrů a Špidlenů. Jejich nástroje lze nejen vidět v Muzeu české hudby, které v
současné době čeká na nové prostory, ale lze je i slyšet. Jsou jednak součástí
Státní sbírky hudebních nástrojů, která je takzvaně provozní - nástroje jsou
zapůjčeny některým umělcům, a jednak jsou v majetku dalších houslistů. Mezi
šťastné majitele, ba dá se říci přímo sběratele, vzácných pražských houslí
patří Jaroslav Svěcený, který vybrané nástroje využívá v nahrávkách hudby
starých mistrů. Jeho titul uvádí nástroje celkem šesti výše zmíněných a na
housle Kašpara Strnada hraje i Gabriela Demeterová.
(rfb) |
