16
vychází 8. 4. 2002

Zpět na obsah         

Hudba


TIP TÝDNE

Halinka a její bratránci

Nákaza rozmarným tangem Czerwone korale v podání skupiny Brathanki prvně ohrozila Českou republiku až před pár týdny v přímém přenosu udělování cen Akademie populární hudby. To v sousedním Polsku už epidemie dávno propukla a je pochopitelné, že vzhledem k původu čtyřiadvacetileté zpěvačky Halinky Mlynkové (pochází z Českého Těšína a hovoří plynně česky) bylo aktuální album Brathanki nasměrováno i na zdejší trh - součástí třípísňového českého "bonusu" alba Patataj jsou i Červené korále. Jak u nás Brathanki obstojí, je těžké odhadnout, ale každopádně máme co do činění s velmi sympatickou formací.

Brathanki založil v roce 1998 akordeonista Janusz Mus. Kapelu sestavil ze zkušených studiových muzikantů, zvyklých dosud spíš doprovázet různé polské interprety. Zásadní událostí pro budoucnost skupiny byl příchod studentky etnologie Halinky Mlynkové - ta už nazpívala debutové album Ano, obsahující právě hit Czerwone korale. Desky se dosud jen v Polsku prodalo na 300 tisíc kusů a Halinka se stala jakousi tamní Lucií Bílou: má svůj televizní pořad a její fotografie zdobí obálky předních časopisů (ta v magazínu Gazeta Wyborcza dokonce dopomohla získat novinářskou cenu za obálku roku).

Písničky z druhého břehu budou v sobotu 20. ledna sestaveny z nového alba skupiny BrathankiNejčastější mediální charakteristika Brathanki zní: polský Čechomor. Jako každé přirovnání i toto mírně kulhá, přestože je neoddiskutovatelné, že obě skupiny spojuje inspirace lidovou muzikou, na jejímž základě vytvářejí vlastní skladby. Směs folkloru, popu a rocku je ale v případě skupiny Brathanki možná méně překvapivá než u Čechomoru, přizpůsobivější k hlavnímu proudu populární hudby. Na druhou stranu je to hudba pestřejší - Brathanki totiž nečerpají jen z tradiční polské muziky, přiznávají i slovenské, řecké a především maďarské prameny. Právě ty jsou na novém albu Patataj nepřeslechnutelné - motivy a úryvky z maďarských lidovek skupinu obohatil její spolupracovník, folklorista Ferenc Sebö, který si na desce i zahrál a zazpíval.

Popu, jehož kořeny jsou zapuštěny v lidové hudbě, v Evropě stále přibývá. I kdyby šlo o módní záležitost, je v tomto trendu hodně pozitivního. Proč za každou cenu pokukovat za moře, když dosud nevyčerpané hodnoty odpočívají v zemi, v níž se pohybujeme?

MILAN ŠEFL

(Brathanki: Patataj. CD, 68 minut. Vyd. Sony Music/Bonton, 2001)