16 |
|
Televize |
|
TV TIPY
Pondělí
15. 4. 2002 NOVA - 20.35 hodin
Hořké
sladkosti
Julie je rozvedená vědecká pracovnice
pocházející z Německa. Ačkoli vypadá jako poněkud upjatá a pořádkumilovná
žena, někde uvnitř ukrývá doutnající jiskru veselé spontánnosti, ale její
poněkud nudný snoubenec a kolega Russell bohužel není tím pravým mužem, který by
ji dokázal objevit, natož rozdmýchat v plamen. Spojuje je však nadšení pro jejich
práci v oblasti genetického inženýrství ovoce a zeleniny a Julie věří, že její
dva synové, patnáctiletý Brian, procházející právě bouřlivým obdobím puberty, a
introvertní desetiletý Wesley, se naučí mít Russella v lásce během jejich
nastávající dovolené. Jenže právě v okamžiku, kdy mají vyrazit na cestu, dojde v
laboratoři ke kritické situaci. Americko-německá romantická komedie vznikla v roce
2000, kdy ji natočila režisérka Sharon von Wietersheim.
Hrají Nastassja Kinski, Timothy Dalton, Kevin Zegers, Billy Kay, Natalie Marston, Geoffrey Lower a další. Úterý 16. 4. 2002 ČT 1 - 22.00 hodin Osudové okamžiky La Manche 1948Ten den, v 16.28 hodin, odstartovalo z pařížského letiště Le Bourget aerotaxi Beecheraft soukromé letecké společnosti Escadrille Mercure s dvoučlennou posádkou a šesti pasažéry, československými hokejovými reprezentanty, kteří odlétali jako druhá, zpožděná část výpravy národního hokejového týmu ČSR na utkání do londýnského Wembley. Měli se utkat s kombinovaným týmem anglicko-kanadských profesionálů. Jeden z nejzkušenějších válečných pilotů René de Narbonne ztratil v husté mlze nad kanálem La Manche orientaci. V 17.39 zachytilo letiště v Orleans jeho poslední hlášení. Od této chvíle bylo letadlo s hokejisty nezvěstné, jeho trosky moře nikdy nevydalo. Jaká byla příčina pádu letadla s hokejovými mistry světa na palubě, je dodnes obestřeno tajemstvím. Středa 17. 4. 2002 NOVA - 20.00 hodin Italské námluvy Jedenáctileté Faith Corvatchové předpověděli duchové, že její vyvolený se bude jmenovat Damon Bradley. Roky plynou a nikdo toho jména se neobjevil. Faith proto přijme nabídku poněkud škrobeného ortopeda Dwayna. Těsně před svatbou jí však telefonem posílá blahopřání snoubencův dávný přítel... Damon Bradley. Vzrušená Faith v doprovodu své přítelkyně Kate se okamžitě vydá na letiště, odkud muž telefonoval. Přijedou však pozdě. Damon už je na cestě do Benátek. Faith neváhá a společně s Kate se vydá za ním hned dalším letadlem. Režie Norman Jewison. Hrají Marisa Tomei, Robert Downey Jr., Bonnie Hunt, Fisher Stevens, Hoaquim De Almeida, Billy Zane a další. Čtvrtek 18. 4. 2002 ČT 2 - 21.55 hodin Je sebezapření pokaždé řešením? Ve Viscontiho filmografii nalezneme rozměrné fresky, zpodobňující většinou rozkladné společenské tlaky nikoli v přímém zobrazení, ale vždy skrze soukromá dilemata pestré palety postav. A není přitom podstatné, zda se režisér zaměřuje na soumrak hrdých šlechtických rodů jako v Gepardovi, na mravní selhání velkoburžoazie, když se nacismus dral k moci, jako v Soumraku bohů, či zda zkoumá sebezáhubnou pasivitu vzdělaných hrdinů jako ve Smrti v Benátkách a Rodinném portrétu. Stejně ovšem postupoval, když se zahleděl na osudy nejbědnějších z bědných, jako tomu bylo ve vzdorovitě hněvivé kronice o sicilských rybářích Země se chvěje či ve filmu Rocco a jeho bratři. Také hrdinové tohoto snímku, natočeného v roce 1960, mají své kořeny na Sicílii - jenže odtud je tíživá sociální situace vypudila. Odcházejí za vidinou lepšího života na bohatší sever, do průmyslového Milánska. Visconti popisuje, jak právě zde se původně soudržná rodina - ovdovělá matka a její synové - začíná definitivně hroutit, každý ze sourozenců se vydává vlastní cestou, hledaje vlastní zakotvení. Vyhrocují se i jednotlivé charaktery, rozklenuté mezi hrubým násilnictvím a téměř sebeobětavou ušlechtilostí. Nejvíce pozornosti Visconti věnuje dvěma nejprotikladnějším bratrům, bezohlednému, agresivnímu Simonovi (Renato Salvatori) a smířlivému Roccovi (Alain Delon), který se snaží bratrovi neustále ustupovat. V jeho vstřícností prostoupené povaze bývá shledáván "idiotský" vliv Dostojevského knížete Myškina, ale všimněme si důležitého posunu: tím, že se Rocco zříká svých citů, své lásky, svého očekávání, ubližuje právě těm, které chtěl chránit, zvláště pak lehké dívce Nadě (Annie Girardotová). Zákonitě se tak stává nečinným svědkem nejhrubšího ponížení, které navíc odmítá vnímat v jeho skutečném významu. Když Simone bezbrannou Naďu brutálně přinutí, aby mu byla po vůli, dívka se vzdává, domnívajíc se, že Simone tak vyjádřil svůj milostný cit k ní... Film stíhala nepřízeň osudu. V době vzniku do něj nejprve sáhla italská cenzura, ale korunu všemu nasadil náš distributor - celkově vypadlo nejméně deset minut filmu! Český divák neměl být "pokoušen" sexuálními kontexty. Takže až nyní uvidíme Rocca a jeho bratry v podobě, v jaké jej Visconti zamýšlel. JAN JAROŠ Pátek 19. 4. 2002 ČT 1 - 20.00 hodin Vesmírné boje se vracejí Málokterý film dosáhl větší obliby než volný cyklus vesmírných pohádek (inspirovaný ovšem i westernovými stereotypy), podle úvodního příběhu nazvaných Hvězdnými válkami. Psal se rok 1977, když režisér a současně producent George Lucas začal spřádat první mezigalaktická dobrodružství Luka Skywalkera (Mark Hamill), jenž se neohroženě postaví proti všemocné Říši zla. Na svou stranu postupně získá pronásledovanou princeznu Leiu (Carrie Fisherová), ušlechtilého rytíře Bena Kenobiho (Alec Guinness) a zejména zprvu nijak nadšeného pašeráka Hana Solo (Harrison Ford). Lucas měl megalomanské představy. Původně zamýšlel devět částí, které začal natáčet jakoby "zprostředka". Teprve po úvodní trilogii však vznikají v posledních letech další díly, které doplňují, předcházející událostem, s nimiž jsme se již seznámili. Zatím tedy mají diváci k dispozici celkem čtyři filmy (na plátna kin se již chystá pátý). Všechny uvede ČT v posloupnosti, v jaké vznikaly. Jako první tudíž zařazuje Hvězdné války. Pojetí jednotlivých titulů se navzájem liší, jakkoli celkové tematické zastřešení zůstává neměnné. V prvních Hvězdných válkách převažuje okouzlení technickými triky, pozornost se soustřeďuje zejména na souboje laserovými meči a nebývale akční souboje kosmických lodí, napěchované ohňovými efekty. Postupně však sílí důraz na bizarní postavičky, s nimiž hrdinové vcházejí do kontaktu, a zvláště na linii dobrodružně komediální podívané, jaká vrcholí zejména v Návratu Jediho. V nové sérii se však zdají opět převažovat počítačové atrakce, navíc se přirozeně proměnilo i herecké obsazení. Zbývá ještě doplnit, že u nás žádný výraznější kult Hvězdných válek nevznikl. V době vzniku se tyto filmy u nás promítat nesměly (dokonce si vysloužily nařčení ze šíření fašismu), a když s dvacetiletým odstupem do kin dorazily moderní technikou ošetřené verze původních děl (ty spatříme i v televizi), byly vnímány jako cosi již poněkud vyšumělého. Naskýtá se otázka, zda celý původní projekt nebude zastíněn stejně ambiciózním Pánem prstenů, rovněž si vytvářejícím svůj naprosto autonomní, na ničem nezávislý svět. (jš) Sobota 20. 4. 2002 NOVA - 20.00 hodin Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy Píše se rok 1936. Archeolog a dobrodruh dr. Henry Jones, přezdívaný Indiana Jones, se vrací z dalšího neúspěšného střetnutí se svým úhlavním nepřítelem, vzdělaným, ale úlisným archeologem Belloquem. V kanceláři jej navštíví agenti americké tajné služby, kteří zachytili německou depeši, z níž znalý vědec pochopí, že nacisté hledají v Egyptě bájnou biblickou Archu úmluvy, které jsou přisuzovány nadpřirozené vlastnosti, a že se jim podařilo objevit bájné město Tanis, kde má být archa podle legendy uložena. Jones je pověřen úkolem najít archu dříve než Němci a dopravit ji bezpečně do Spojených států. Režie Steven Spielberg. Hrají Harrison Ford, Karen Allen, Paul Freeman, Ronald Lacey, John Rhys-Davies a další. Neděle 21. 4. 2002 ČT 2 - 13.10 hodin (každou neděli) Tajemství oceánů "V době, kdy není neobvyklé, aby deset lidí stanulo najednou na vrcholu Everestu, se může zdát, že každý kout naší přeplněné planety je již prozkoumán. Avšak to zdaleka není pravda. Dosud zůstávají mnohé nejvyšší vrcholy Země nezlezeny. Máme jen malou povědomost o tom, kde se největší tvorové světa scházejí k páření, stále ještě zůstávají neobjeveny ne tisíce, ale miliony živočišných druhů. A ty jsou skoro všechny skryty ve vodách oceánů," říká sir David Attenborough, průvodce unikátním dokumentárním cyklem BBC Modrá planeta. Tento projekt má ambiciózní cíl - vytvořit unikátní přírodopis oceánů, zmapovat bohatý a mnohotvárný vodní svět. Vodou je pokryto 70 % naší planety, není tedy divu, že člověka odpradávna přitahovaly oceány a jejich tajemství. Od počátku dubna až do 26. května bude diváky s tímto světem a jeho tajemstvími seznamovat britský cyklus. Za spolupráce širokého týmu vědců natáčel televizní štáb pět let na 200 různých místech světa. Rozpočet projektu činil 7 milionů liber. I když autory i poradci jsou přední britští přírodovědci (Alasair Fothergill, Martha Holmes a Andrew Byatt), výsledkem není suchý vědecký dokument, ale výpravný cestopis plný barev, poetiky, napětí a dobrodružství. V české odborné i popularizátorské veřejnosti panuje kolem filmu oprávněné nadšení. Helena Illnerová, předsedkyně Akademie věd ČR, k němu poznamenala: "Nemáme moře, a snad proto pro nás mořské hlubiny představují tolik přitažlivé tajemství a objevování mořských živočichů je pro nás krásným dobrodružstvím." Přírodovědec Evžen Kůs dodává, že "seriál vyniká nad jiné po odborné i umělecké stránce, například záběry živočichů z temnot mořských hlubin lze bez nadsázky považovat za unikátní. Mnohdy jsou to první snímky tohoto druhu vůbec..." Ani Petr Zvoníček, v jehož tvůrčí skupině se cyklus pro naše diváky připravoval, neskrývá nadšení: "Ačkoliv o mořích vysíláme už dlouho, něco tak úchvatného jsme na našich obrazovkách ještě neměli. A to jsme uvedli například celého Cousteaua, Saurovo Korálové moře a další skvělé dokumenty - vždy v neděli v odpoledních hodinách máme už léta pravidelné ´mořské´ okno." Dodal také, že na tento vysílací čas si diváci zvykli a houfně jej vyhledávají. Současně s uvedením cyklu vychází všech osm jeho dílů na videokazetách a jako atraktivní "katalogový" doprovod se objevila i stejnojmenná kniha. Na českém znění se podíleli naši přírodovědci Helena Kholová, RNDr. Evžen Kůs, RNDr. Radoslav Obrtel a režisérka Jitka Kučerová. Davidu Attenboroughovi propůjčil v české verzi hlas Vladimír Brabec. Projekt doplňuje také divácká soutěž - za každým uvedeným dílem následuje soutěžní otázka, na výherce čekají videokazety a knihy. (ap) |