Úterý 16. 4. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04
hodin
Povodeň
na Vltavě, jaké nebylo od potopy světa...
Důkazy o
tom, že již zhruba před tisíci lety žili v Čechách lidé, kteří se zajímali o
počasí, podávají záznamy kronikářů. První zprávy o počasí nacházíme v jednom
z nejcennějších pramenů naší národní historie, v Kronice české, kterou latinsky
napsal Kosmas, kanovník a děkan pražské kapituly. Ve svém díle na několika místech
zaznamenal průběh počasí, jejž považoval za neobvyklý anebo který měl škodlivé
následky. Nejstarší zpráva o počasí z Kosmova pera se váže k roku 1092: A v
samý týden velikonoční, dne 1. dubna, napadlo množství sněhu a uhodily takové
mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy. Ze září 1118 zaznamenává povodeň na
Vltavě, jaké tuším nebylo od potopy světa na zemi, a z roku následujícího
popsal patrně trombu, jež zpustošila významné šlechtické sídlo: Roku od
narození Páně 1119 dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru,
prudký vichr, ba sám satan v podobě víru udeřiv náhle do jižní strany na
knížecí palác na Vyšehradě, vyvrátil od základu starou, a tedy velmi pevnou, zeď,
a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto obojí strana, přední i zadní,
zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by
člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší i dolejší trámy i s domem
samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoli zuřila, v
naší zemi svou pudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě.
V Meteoru nahlížíme do knihy Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku,
kterou napsali Karel Krška a Ferdinand Šamaj a vydalo nakladatelství Univerzity Karlovy
Karolinum. Od poloviny 14. století vznikají v Čechách věcně seřazené
latinsko-české slovníčky. Škola kanovníka Klareta, který zemřel kolem roku 1379,
shromáždila české ekvivalenty k latinským pojmům a vytvořila novotvary, z nichž
některé se dostaly do obecného povědomí. Meteorologický slovníček tvoří 61
českých pojmů.
(bi) |