Sýry přicházejí ve Francii na stůl zpravidla po hlavním chodu. Na širokém podnose ze skla nebo ze dřeva se musí skvít vždy alespoň pět druhů sýra - měkkými druhy počínaje a tvrdými sýry konče. Konzumace pak začíná sýry jemné chuti a přechází v sýry výrazné až aromatické. Syrečky tady sice nenajdete, ale v některých oblastech Francie lze narazit na typ zrajícího sýra zvaného minster, který svou výraznou chutí a vůní může olomouckým tvarůžkům dobře konkurovat. Ale popravdě řečeno je to tak trochu výjimka. Nejostřejším francouzským sýrem tak zůstává chuťově silný roquefort, který se vyrábí z ovčího mléka a zraje v přírodních sklepích na jihu francouzského centrálního masivu. Chuťově výrazné bývají i sýry z Normandie. Hned za nimi kráčí camembert, u nás dobře známý v podobě oblíbeného "hermelínu". A pak brie, z kraje na východ od Paříže. Je to takový velký camembert, který dokáže vyzrát do mimořádně sametové, výrazné a přitom neagresivní chuti.

A to už jsme přibližně na zlomu, kdy se přechází k sýrům jemným, krémovým a hladkým. Tady se také někde objevuje hranice chutí oddělující sýry, kterým podle statistik dávají ve Francii přednost muži a které naopak zase vyhledávají ženy. Zatímco mužům "sedí" i ve Francii sýry ostřejší, Francouzky raději jedí sýry tvarohové konzistence a sýry kozí. Je to možná i proto, že u jemných sýrů není všechno zlato, co se třpytí, a najít dobře udělaný kozí sýr dá i ve Francii dost práce. Někdy je třeba zajet kvůli tomu až na trhy do Saint Maure, malého města v kraji poblíž řeky Loiry. Pochází odtud kozí sýr distribuovaný v ruličkách, které se vlastně nabalují kolem obilného stébla. Některé ruličky jsou navíc ještě obaleny v popelu a jsou tak na povrchu zbarveny došeda. Jiné se nechávají vyschnout a déle zrát. Správný kozí sýr ovšem chutná lehce nasládle, má mandlovou příchuť a naopak nemá žádný nahořklý "ocásek". Není však jednoduché takové sýry vyrobit a poté déle uchovávat.

U tvrdých sýrů je to snazší. V jejich francouzské nabídce kraluje především nenapodobitelný comté z kraje Jura na francouzsko-švýcarském pomezí, a pak ještě neméně zajímavý cantal. Mezi tvrdými sýry z ovčího mléka dominuje ossau-iraty z francouzského Baskicka a bethmal z kraje pyrenejského, který má měkčí porézní konzistenci a vyrábí se ze směsi kravského a ovčího mléka.

Ve Francii se tvrdí, že sýr jako dezert pomáhá proti zubnímu kazu. Kdybychom k tomu přidali červené víno, které prý zlepšuje obranu před cévními chorobami, zdálo by se, že francouzští zubaři a srdcaři nemají mnoho práce. Ale jak už to v životě bývá, statistiky platí jen pro velké soubory a jednotlivcům se jejich závěry nezřídka vyhýbají. Asi proto, že pijí vína moc a jedí sýrů málo, nebo obráceně. Na francouzské sýrařství to však žádný negativní dopad nemá.