18
vychází 22. 4. 2002

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 29. 4. 2002 ČT 2 - 17.45 hodin

Taková byla Eva Bosáková

Sportovní gymnastka Eva Bosáková (18. 12. 1931-11. 1. 1991) patřila v padesátých a počátkem šedesátých let do absolutní světové špičky; proslavila se mj. tím, že zavedla do gymnastiky baletní a akrobatické prvky. Dětství a mládí prožila v Mladé Boleslavi, byla nadané dítě, výborně bruslila, hrála na piano a cvičila v Sokole. Její kariéra má tři vrcholy, z nichž prvním je mistrovství světa 1958 v Moskvě. Z Východu tehdy přicházely zprávy, že závodnice SSSR a Japonky zařadily do prostných jako novinku salto nazad. Eva se však ten skok stále nemohla naučit. I když jej nakonec zvládla, nebylo to valné. Teprve na závodech v moskevských Lužnikách se jí poprvé podařilo skočit perfektně a zaslouženě dostala známku 9,9. Druhým vrcholem je zlatá olympijská medaile na kladině při OH v Římě v roce 1960 a třetím hvězdným okamžikem se stalo MS 1962 v Praze. Získala zde zlato na kladině a stříbro na bradlech.

Na pořadu dne drogové nebezpečí

Mnozí rodiče si stále neuvědomují, že i jejich děti se mohou stát narkomany. Není nic jednoduššího: před školu přijde dealer, nabídne, dítě okusí a zachutná mu to. Nebo parta na diskotéce pocítí potřebu "něčím" - tj. drogou - si okořenit zábavu.

Život je vždycky krásný

Autorský snímek Roberta Benigniho Život je krásný (napsal jej, režíroval i vytvořil v něm hlavní roli) odkazuje na fraškovité italské komedie s fanfarónsky výřečnými protagonisty. Číšník Guido, jakkoli má svůj židovský původ vepsán ve tváři, se svými vodopády slov i ztřeštěnými nápady naplňuje dokonale představu zuřivě gestikulujícího Itala. Tuto tradici tvaruje i postupně zesilující společenský kontext - léta fašismu. Ačkoli poměry přituhují a rasistické požadavky nabývají vrchu, lze se jim ještě bez vážnějších postihů vysmát. Když Guido přijde v převlečení za školního inspektora mezi žáky, aby jim vysvětlil rasové zákony, mění své vystoupení v barvitý kabaret. A stejnou - až sebevražednou - odvahu prokáže i v koncentračním táboře, kam byl se synkem odvlečen, když sehraje vynikající etudu na téma překládání německých povelů. Do poslední chvíle se snaží děcku předstírat, že se jedná jen o nezávaznou hru, v níž přece musí zvítězit... Navzdory rostoucí beznaději, kterou si uvědomuje především divák, dál obětavě hraje riskantní hru, předstírá, že veškeré ústrky, které je potkávají, jsou jen její součástí. Benigni učinil středem dění nejprve Guida a později k němu přidal i jeho synka. Vše se brzy stává pouhým pozadím, většinou konsternovaným Guidovým počínáním. To je ostatně princip známý již z němých grotesek, kde ústřednímu protagonistovi celé okolí pouze přihrávalo.

Bouřlivé setkání

Aby Rebeka Baylissová vyplnila poslední přání zesnulé matky, vypravila se na venkov za dědečkem, kterého nikdy neviděla, neboť matka se s rodinou před léty rozešla. Navzdory tomu přijal starý pán vnučku vlídně. V jeho domě bydlí také Rebečina teta Molly se synem Eliotem. Přechodně tam pobývá i Joss Gardner, který panu Baylissovi restauruje nábytek. Rebeka se k němu zpočátku chová nevraživě, její pocity se však postupně mění v přátelství - a časem přerostou v cosi ještě hlubšího.

Prvotní strach

Prominentní chicagský právník Martin Vail je sebevědomý a samolibý muž, který bez výčitek v soudní síni manipuluje fakty i lidmi. Na dobročinném večírku u biskupa Rushmana se setká se svým bývalým nadřízeným, státním návladním a jeho asistentkou, svou bývalou milenkou. Krátce poté je biskup ve své rezidenci ubodán a policie zatkne zkrvaveného mladíka, který se jim pokoušel uprchnout. Je to devatenáctiletý ministrant, u něhož policie našla biskupův prsten. Vail, který cítí, že případ by mohl přispět k jeho prestiži, se rozhodne mladíka ve zdánlivě jednoznačném jednání bezplatně hájit. Navštíví ho v cele, kde mu vystrašený mladík vypráví, že se popral s vrahem, že před policií prchal ze strachu a že kvůli občasným ztrátám paměti neví, jak se prsten ocitl v jeho kapse.

Šakal

Ve společné akci amerických a ruských bezpečnostních sil vedených ruskou majorkou Kozlovovou a zástupcem FBI Prestonem je zabit bratr mafiánského bosse Tereka Murada. Ten se rozhodne pomstít a objedná si za sedmdesát milionů dolarů profesionálního zabijáka Šakala. Zločinec, který pracuje sám a v naprostém utajení, se pustí do příprav atentátu. Mezitím Kozlovová varuje, že Terek jistě chystá nějakou odvetnou akci, a zvláštní komando proto unese jeho komplice. Ten při brutálním výslechu zemře, ale těsně před smrtí se zmíní o Šakalovi. Z dokumentů v jeho tašce pak vyplyne, že obětí se má stát ředitel FBI.

Neděle 5. 5. 2002 ČT 2 - 22.50 hodin

Taje lidského nitra

Nevyzpytatelné pnutí v lidském nitru, které za válečného konfliktu vede k chování odlišnému od obecně uznávaných norem, a z toho plynoucí tenká hranice mezi hrdinstvím a zradou - to vše se stalo nosnými pilíři některých děl přehodnocujících běžná klišé. Německý režisér Volker Schlöndorff ve filmu Netvor (předlohou byla kniha Michela Tourniera, v češtině pod názvem Král duchů) načrtává osudy mentálně trochu opožděného Francouze Abela (John Malkovich), jenž své pedofilní sklony může projevit až v zajetí, když pro nacistickou elitní školu unáší děti z blízkého okolí. Vnímáme jej jako silně rozporného. Avšak čin, kdy z kolemjedoucího transportu zachrání židovské dítě a spolu s ním jako jediný přežije útok ruských vojsk, naplňuje ideu, že nevinné dítě snáze projde nástrahami osudu i ohněm pekelným. A člověk, který mu zachrání život, tím vlastně spasí i sebe. Abel s děckem v náručí se brodí liduprázdnou ledovou pustinou snad vstříc záchraně...

JAN JAROŠ