18 |
|
Tipy |
|
Úterý 30. 4. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin Šance pro tříletého Zaina Často slýcháme kategorická "Ne" v souvislosti s využíváním nejrůznějších technik, jež nabízí moderní biologie, genetika nebo medicína. "Ne, to nikdy nedovolíme," zaznívá odevšad. Neuplyne dlouhá doba a "Ne" se mění v "Možná" a nakonec i na původně zatracované "Budiž". Možná že je to i případ tříletého kluka Zaina Nashmiho, konstatuje v Meteoru doc. ing. Jaroslav Petr.Zain Hashmi je černovlasý, okatý chlapeček. Na první pohled se neliší od tisíců jiných dětí. Bohužel jeden rozdíl tu přece jen existuje. Zain zdědil od rodičů poškozený gen pro krevní barvivo hemoglobin. Trpí dědičnou chorobou označovanou jako beta thalasemie. Pokud by nedostal každé tři nebo čtyři týdny transfuzi krve, hrozila by mu smrt. Zaina může vyléčit transplantace kostní dřeně. Při ní by byly nejprve zničeny hošíkovy krvetvorné buňky s poškozeným genem a ty by pak lékaři nahradili kostní dření zdravého člověka. Transplantované buňky se ale musejí shodovat s buňkami Zainova těla a vhodný dárce není pro chlapce k mání. Tříletý Zain se opakovaně vrací do nemocnice a lékaři tam znovu a znovu urputně bojují o jeho zdraví. Teď svitla rodině Hashmiových naděje. Zain dostane bratříčka nebo sestřičku a zároveň i marně hledaného dárce kostní dřeně. Sourozenec přijde na svět oplozením ve zkumavce. Lékaři odeberou vajíčka z těla Zainovy matky a v laboratorních podmínkách je oplodní spermiemi otce. Vzniklé zárodky podrobí genetické analýze. Vyberou jen embryo, které nezdědilo poškozené geny vyvolávající zhoubné onemocnění. Navíc se genetici pokusí nalézt takový zárodek, z kterého by se narodil vhodný dárce kostní dřeně pro nemocného Zaina. Před dvěma roky se podobným postupem podařilo ve Spojených státech zachránit život sedmileté Molly Nashové. Také ona trpěla nevyléčitelnou poruchou krvetvorby. Spásné krvetvorné buňky dostala doslova v hodině dvanácté od bratříčka Adama, který se narodil po oplození ve zkumavce z embrya vybraného na základě genetických testů. Hashmiovi doufali, že tento zákrok bude možný i v jejich domovině, ve Velké Británii. Jenže proti léčebnému postupu se zvedla vlna odporu: "To se nesmí nikdy dovolit," hřímali samozvaní zastánci "dobrých mravů" a "zdravého rozumu". "Jde o novou formu biologického otroctví." Hlavní argument odpůrců se opírá o obavy, že bychom tím vykročili k vědomé volbě vlastností svých potomků... Hashmiovi vysvětlují: "Chceme jen, aby naše děti byly zdravé, aby neumíraly." V tomto případě nakonec odpovědná místa dala souhlas... (bi) |