18 |
|
Tipy |
|
![]() Slavnou báseň, v běžném pojetí mylně přijímanou pouze jako líčení "májové přírody krásné", koncipoval Josef Melč v kompletním celku, tedy i s obrozenecky laděným úvodem. Zvolil pětici excelentních recitátorů, jimž vzhledem k jejich charakteristickým interpretačním rysům velmi citlivě přiřadil Máchovy texty. Čeká nás herecký koncert Viktora Preisse, Radovana Lukavského, Vladimíra Ráže, Josefa Somra a Ladislava Freje. I hudba Jiřího Smutného přispívá k nevšednímu uměleckému zážitku. Bude mu předcházet Sukovo "Jaro", cyklus klavírních skladeb, májově přímo rozjásaných, v mladistvém podání Igora Ardaševa. Je málo hudebních děl, jež mohou po hluboce subjektivní smutné Máchově výpovědi, navíc v tak mistrovském podání, jakým nás obdaří v posledním zpěvu Viktor Preiss, ještě následovat. Přece jen ale takové existuje. Je to hudba úchvatně krásná, ušlechtilá a meditační. Má v sobě gradaci, která v závěru přímo přechází v apoteózu lásky, její moci a životodárné síly. Gustav Mahler jí končí svou mohutnou Třetí symfonii. Její šestou větu neoficiálně nazval "Co mi vyprávěla láska". A my zároveň zavzpomínáme na nezapomenutelné gesto a laskavý pohled někdejšího šéfa České filharmonie Václava Neumanna, kterému se právě Mahler stal jedním z životních autorů. BOHUSLAV VÍTEK |