19
vychází 29. 4. 2002

Zpět na obsah         

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 6. 5. 2002 ČT 2 - 23.00 hodin

Od strachu se lze osvobodit jen činem

Tvorba režiséra Zbyňka Brynycha (1927-1992) nebyla vřazena do legendární nové vlny, mezi jména Formana, Chytilové, Schorma a dalších. Zůstával v jejich stínu, neboť jeho expresivní vypravěčství často hraničilo s křečovitostí výrazu. Mohli jsme se o tom přesvědčit i při nedávném uvedení Souhvězdí Panny. Nikdy se tohoto omezení nezbavil. Největšího ohlasu dosáhl působivými průhledy do zákulisí válečných událostí, na zdánlivě všední dny uprostřed ještě ne zcela zřejmých hrůz. Přitahovala jej židovská tematika, kterou poprvé otevřel ve snímku Transport z ráje, natočil mystifikaci Já, spravedlnost o potrestání zajatého Hitlera, v Oáze vykroužil boj o život spojeneckých vojáků ztracených v poušti. V době normalizace bohužel už jeho filmy ztrácejí jakýkoli význam, jsou nicotné volbou látek i zpracováním.

Nyní v rámci cyklu filmů s Miroslavem Macháčkem uvádí ČT Brynychův druhý film s tématem holocaustu ...a pátý jezdec je Strach (1964). Odehrává se v okupované Praze a všímá si ochromujícího strachu, který roztáčí spirálu složitých dilemat: pod svíravým náporem všudypřítomných obav bují nejen udavačství, ale také subtilnější fenomény: váhání, zda poskytnout pomoc pronásledovanému, téměř instinktivní snaha přikrčit se a neupozorňovat na sebe.

Režisér (inspirován předlohou Hany Bělohradské, jejíž mozaikovitost překonává volbou ústředního hrdiny) načrtává působivý obraz pokřivených lidských existencí, deformovaných tlakem doby. I renomovaný lékař Braun (Macháček), nyní živořící jako pomocná síla, složitě překonává vnitřní bariéry, než se rozhodne poskytnout pomoc zraněnému odbojáři. Až tento neokázalý čin jej vyvede k vnitřnímu osvobození od strachu. Výmluvná je v tomto směru zejména sekvence Braunovy ustrašené chůze Prahou, upomínající na bezmoc štvané zvěře. Jistěže lze ve výchozím "angažovaném" zarámování spatřovat poplatnost dobovým požadavkům, ale současně postřehneme, nakolik přesně je postižena mentalita oné doby, jak výstižně jsou charakterizovány záchvěvy lidského nitra. Vynikající je Macháčkův výkon, plně soustředěný na kresbu člověka, jenž se z ponížení opět vzmáhá k důstojnosti, neboť poznává, že není nejtěžší překonávat ghetto, které nás obklopuje vnucováno z vnějšku, ale to, které si vytváříme sami v sobě.

JAN JAROŠ

Úterý 7. 5. 2002 ČT 1 - 22.00 hodin

Osudové okamžiky - Ruzyně 1973

Pravidelná linka společnosti Aeroflot odlétá 19. února 1973 z Moskvy do Prahy. Území Sovětského svazu opouští letoun typu TU 154 ve výšce 10 tisíc metrů. Let probíhá normálně. Na palubě je včetně posádky sto cestujících, převážně občané SSSR a ČSSR, dále několik Kubánců a další jednotlivci z různých zemí. Mezi nimi, v zadní části letadla, poklimbává na dlouhé cestě z Havany také sedm českých muzikantů z kapely Evy Pilarové. Letadlo Aeroflotu se blíží k cíli své cesty, nabírá předepsaný kurz na přistání. Spojení s věží letiště Praha-Ruzyně probíhá bez problémů, první fáze přistávacího manévru je přímo ukázková. Letadlo zahajuje sestup na ranvej č. 24. Pak se náhle nos letadla těsně nad zemí zvedá prudce nahoru do oblohy, vzápětí letadlo nekontrolovatelně dopadne na zem a po chvilce začíná hořet. Příčiny nepovedeného přistání jsou dodnes nejasné.

Středa 8. 5. 2002 ČT 1 - 22.35 hodin

Jak se kdysi filmovalo, milovalo i piklilo

Po italské tragikomedii Život je krásný přichází na televizní obrazovky další odlehčený pohled na fašistickou nadutost - tentokrát ze Španělska. Režisér Fernando Trueba však film Dívka tvých snů umístil do berlínské filmové výrobny UFA, kam přijeli španělští filmaři natáčet "družební" projekt, únikovou romantickou historku se zpěvy a tanci. Španělé jsou vylíčeni jako víceméně nepolitičtí lidé, jednou ochotní pozvednout ruku k nacistickému pozdravu, jindy se hlásit k revolučnímu gestu. Španělská hvězda Macarena, která má sama potíže se sukničkářem Goebbelsem, však dokáže pomoci zajatému ruskému Židovi a přimět k solidaritě i své přátele. Nedobrovolným a notně vyděšeným účastníkem podivuhodných událostí se stává i německý tlumočník s nezvyklým jménem Václav (vynikající Miroslav Táborský).

Dívka tvých snů: zábavný, ale příliš idylický filmJiž ve snímku Život je krásný bylo možné vypozorovat jistý alibismus - všechna zodpovědnost za zlo byla přisouzena zlotřilým německým nacistům. Tento film jde ještě dál: sympatičtí Španělé se věnují jen flirtům a neškodnému pomlouvání, nanejvýš je překvapí pogrom, když náhodně zavítají do židovské restaurace; jen nebohá Macarena se zoufale snaží uniknout Goebbelsovu tokání. Dívka tvých snů je jistě zábavná, ale přece jen vytváří falešný obraz doby. Především náckové jsou zploštěni na úroveň neškodných, byť namyšlených pitomců, zcela v intencích francouzských komedií Babetta jde do války nebo Kam se poděla sedmá rota? Přibližuje se k nim i výstavbovými schématy: zejména konvenční vtípky kolem tlumočení Goebbelsových intimit či honičková epizoda se záměnou postav jako by jim z oka vypadly. Scéna Goebbelsova pádu po úderu do hlavy nás zavádí až kamsi do nezávazné grotesky. Jistě i komediální pohledy na události vážné až tragické mají své opodstatnění. Ale měly by se vyhýbat smyšlené idyle - ta plní jen funkci zdobné kulisy, v níž se odehrávají nezávazné, bláznivé situace.

(jš)

Čtvrtek 9. 5. 2002 ČT 1 - 20.00 hodin

Zločiny proti lidskosti před soudem

Dvoudílný kanadský film Norimberský proces je rekonstrukcí bezprecedentního soudního procesu 20. století i pohledem do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy - těsně po druhé světové válce - bylo patrné budoucí dělení světa. Záběry z koncentračních táborů jsou autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti. Film převzal i řadu dialogů ze soudního jednání.

Film Norimberský proces režiséra Yvese Simoneaua rekonstruuje soud s nacistickými zločinci i zákulisí procesuPokusu o vyrovnání s nacistickými zločiny se hned po válce ujal americký soudce Robert Jackson (Alec Baldwin), který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Před soudem stanulo 22 hlavních válečných zločinců a 7 organizací. Proces odehrávající se v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa (Brian Cox). Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědků i faktických čísel, především pak po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky...

(an)

Pátek 10. 5. 2002 PRIMA - 21.45 hodin

Vrah přichází v noci

Claire Baronová studuje práva a přivydělává si v bistru. Její život kalí jen nesnesitelná sousedka Helen Lecapová. Jednoho dne se Claire rozhodne, že jí také něco provede, a přes internet sousedce objedná gigola jménem Casanova. Claire cestou na nákup potká na schodech neznámého elegantního muže, o němž je přesvědčena, že je to právě Casanova. Pak je Lescapová zavražděna a Claire, kterou zarazily vypáčené dveře a podivné zvuky ze sousedčina bytu, je omráčena. Po příjezdu policie Claire vše přizná...

Režie Gérard Cuq. Hrají Ingrid Chauvinová, Bernard Farcy, Jean-Pierre Lorit, Anthéa Sognová, Christopher Laubion a další.

Sobota 11. 5. 2002 ČT 2 - 21.20 hodin

O výbušném člověku s výbušným humorem

Titul Fester nebo fikce (režie Robert Ellman) zní trochu nezvykle. Dramaturg Jan Gogola ml. upřesňuje, že hrdinou filmu je skutečná postava, "americký chemik Steve Preisler, jemuž přezdívají ?strýček Fester?. Podobu snímku, který lze nejspíš nazvat dokumentárním komiksem, určil právě on. Fester totiž sám vnímá svůj život jako komiks." Pravda, je to poněkud podivný hrdina. Cítí všechny podoby státu jako nepřátele, proto na sebe bere roli bojovníka za neomezenou svobodu jedince. V duchu tohoto uvažování se stylizuje do pozice neohroženého hrdiny komiksového typu a pouští se do boje se státem na mnoha frontách. Píše skandální knihy s návody, jak vyrábět drogy, jedy, zbraně či výbušniny. Byl za to i ve vězení, dodává dramaturg. Ellman (americký právník žijící v Praze) zvolil své téma kvůli aktuálnosti příběhu i pro otázky, které klade, a natočil vzrušující portrét člověka, jehož existence se pohybuje na hraně mezi svobodou a nesvobodou. "Fester bojuje tak dlouho proti různým formám moci, až se nakonec sám stává mocí. Nad jeho osudem se musíme ptát, kdy máme právo přenést ideje do reality. Anebo jinak: Vypouštíme-li do světa myšlenky, vždycky musíme počítat s nebezpečím, že mohou žít svým vlastním životem. A působit jinak, než se jevily na počátku..." Obdobné hrozby se v současnosti opakují.

Strýček Fester - Steve PreislerJan Gogola je znám tím, že ve vlastních snímcích často používá kombinované postupy (naposled jsme viděli jeho osobitý dokument o fotbalistovi Janu Panenkovi). Také jako dramaturg dává přednost formální originalitě. Bude tomu tak i v tomto filmu? "Snažím se, aby každý film vypadal jinak, spíš než zařaditelný do toho či onoho žánru, měla by forma odpovídat tématu. V tomto případě se to přímo nabízelo, hrdinou je člověk s dvojí identitou: na jedné straně otec, fotbalový fanoušek, na druhé ,chemický disident?, který hrozí třaskavinami. Film se pohybuje v jeho výbušném vědomí. Je to koláž animačních postupů s použitím třídimenzionální animace. Vstupují do něj i reálné prvky, například zpravodajství." Hrdina má od sebe odstup, sám sobě se posmívá. Dramaturg proto věří, že snímek zaujme výbušným humorem, podobným, jaký má i strýček Fester. A konečně - ať si divák trochu láme hlavu - neboť tento akční dokumentárně animovaný portrét je zároveň i napínavou úvahou nad nerozpoznatelnou hranicí mezi skutečným a neskutečným.

(ap)

Neděle 12. 5. 2002 ČT 1 - 20.00 hodin

Věrní abonenti

Autor, herec, režisér Antonín Procházka je originální komediograf, který si už zcela podmanil publikum plzeňského divadla, kde působí. Česká televize se už podruhé pokouší převést Procházkův svébytný divadelní humor do filmové podoby, která by pobavila nejen Plzeňáky, ale co nejširší veřejnost. Procházkův humor je totiž velmi sdělný a bylo by škoda, aby zanikl se svým divadelním uvedením.

Režie Kryštof Hanzlík. Hrají Karel Roden, Andrea Černá, Ilona Svobodová a další.