 Středa 8. 5. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA - 21.30
hodin
Rozhlasová akademie třetího věku
Z
přednášky PhDr. Věry Menclové vyjímáme: V lierárním zpracování pohádek
postupoval K. J. Erben metodou, které obvykle říkáme klasická adaptace. Metodu
převzal od bratří Grimmů. Podobně jako oni se řídil mytickou teorií a hledal v
pohádce stopy dávného mýtu. Tři zlaté vlasy děda Vševěda nebo Dlouhý, Široký a
Bystrozraký mimo jiné rekonstruují solární mýtus a vypovídají o lidovém
vnímání přírodních jevů. Jiné pohádky v obraze bojů o kralování a moc
symbolizují střídání ročních období apod. Postupu Boženy Němcové při
vyprávění pohádky se obvykle říká autorská adaptace. Vysvětlení je nasnadě.
Zatímco vypravěč erbenovského typu na sebe neupozorňuje, nehodnotí, vypráví jen
věci podstatné, uchovává pevný řád vyprávění, aby podtrhl dojem lidové tvorby,
autorský vypravěč přijímá pohádku jako inspiraci pro vlastní, individualizovanou
verzi pohádkového příběhu. Božena Němcová stejně jako Karel Jaromír Erben
pohádku přepsala a upravila, ale místo očišťování a hledání mytického jádra
naopak text doplňovala o jevy ze soudobého venkovského života, přizpůsobovala je i
běžné četbě, na jakou byl tehdejší čtenář zvyklý.
Kontrolní otázky:
1.
Kterému autorovi z dnešní lekce dáváte přednost a proč?
2. Které "sběratelské škole" dával přednost K. J. Erben?
Jaké jsou její hlavní zásady?
(df) |
