Neděle 12. 5. 2002 Český rozhlas 2 - PRAHA, - 8.04,
repríza 16. května 2002 v 0.04 hodin

Tak zní první část věty učence Josefa ben Jóchanana z Jeruzaléma z 2. století před naším letopočtem; pro pořádek ji však dopovězme celou: "A nechť se v něm chudí cítí opravdu jako doma."

Město Prága vystavěno jest z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu, přicházejí sem z města králova Rusové a Slované se zbožím. A z krajin Turků muslimové, Židé a Turci rovněž se zbožím a obchodními mincemi. Tyto věty jsme věru za našeho putování českými dějinami už zaslechli. Ale to bylo dost dávno. Hodně dávno. Někdy před tisícovkou let. Autor byl cizinec - Ibrahim ibn Jakub. Tvrdilo se o něm, že to byl Arab. Proč? Protože v učebnicích dějepisu se v minulých desetiletích lépe vyjímal "arabský obchodník" než "židovský kupec". Navíc není vyloučeno, že to nebyl kupec, ale lékař, a kromě toho taky diplomat. Byl totiž účastníkem diplomatického poselství, které k císaři Otovi I. vyslal kordóbský kalif al-Hakam II. a jeho židovský ministr Chasdaj ibn Šaprut. Člen delegace, Ibrahim ibn Jakub, řečený al-Israili, dorazil se svými kolegy do střední Evropy někdy v letech 965-6. Svoje dojmy, zkušenosti a poznatky si nenechal pro sebe a sepsal zprávu, kterou arabští zeměpisci v 11. století čile citovali. V té zprávě se pan Jakub zmiňuje - mimo jiné - o Židech ve městě Praze. Z popisu situace nelze vyčíst, jestli tady byli už usedlí nebo jestli šlo jenom o průchozí obchodníky. Každopádně brzy po té návštěvě byli Židé v Praze (asi jako první z cizích kupců) usazeni natrvalo. Písemně je přítomnost Židů na našem území doložena už začátkem 9. století, dozvídáme se od historika Tomáše Pěkného v jeho Historii Židů v Čechách a na Moravě. Židovská tradice, což jsou kroniky a sbírky pověstí, stejně jako starší židovští historici uvádějí mnohem ranější data pro židovské osídlení Čech a Moravy. Moderní historikové mají s těmito daty problémy, neodmítají však výslovně poněkud kuriózní domněnku o židovském původu "franského kupce" Sama, který stál v polovině 7. století 35 let v čele svazu blíže neurčených západoslovanských kmenů. Hypotéza o Samově židovském původu však nemá oporu v pramenech. Z těch se dá pouze vyčíst, že "přál více mravům orientálním než domácím".

Když pomineme poněkud senzační hypotézu, že šéfem prvního státu na našem území mohl být Žid, tak jaké jsou další důkazy o židovských obyvatelích Čech a Moravy? Kupci se usazovali všude, kde byla nějaká společenská a obchodní střediska. Najdeme je při knížecích údělech v Brně, Olomouci, ve Znojmě, taky ve středním Polabí, a hlavně v pražské kotlině. Za časů středověku býval Žid asi jediným obchodníkem mezi vzdělaným jihem a nevzdělaným severem - tuto myšlenku vyslovil historik a spisovatel Zikmund Winter. Židé se významně podíleli na vzniku a rozvoji českého mincovnictví, obchodovali se surovinami, ale i hotovými výrobky, mohli si svobodně zvolit, kde budou bydlet, mohli provozovat řemesla, získávat půdu, domy a podobně. Někteří působili u dvora jako finanční poradci, lékaři a někdy dokonce jako vysocí dvorští úředníci. Takže žádné ústrky, útlak, diskriminace. Až do doby první křížové výpravy bylo právní postavení Židů v českých zemích velmi příznivé. To se ale v dalších letech a stoletích změnilo. K horšímu, samozřejmě.