Český rozhlas 3 -Vltava, 19. května 21.00 hodin

Novelou Poustevník chceme připomenout osobnost a dílo klasika chorvatské literatury - básníka, prozaika a překladatele Vladimira Nazora (1876-1949). Jeho rodištěm je přístavní městečko Postira na dalmatském ostrově Brač, dětská léta prožil však poblíž jiného bračského přístavu, Milna. Obě místa zvěčnil ve svých vzpomínkových knihách Povídky z dětství a Povídky z ostrova, města i hor. "To vám je podivné dítě," stýská si Vladova matka, "všechno chce vidět a zvědět. Nehraje si bezstarostně jako jiné děti." Po svém měla pravdu: chlapcovu dětskou fantazii uhranuli již tehdy bohové řeckého Olympu a hrdinové Homérovy Iliady. Svět řeckých a latinských klasiků mu otevřel otec. V početné rodině celního úředníka Nazora se žilo skromně, panoval zde řád a lidská soudržnost, ale také otevřenost a citlivost k okolnímu světu - k lidem, zvířatům i přírodě. V obrazech z básníkovy paměti mají tak zdivočelý kocour Paša či veliký had, kterého malý Vlado objevil na dvoře dědova domu, stejnou důležitost jako umírající stařičká "šjora" Nikoleta, tajemný kameník Angelo nebo jeho italský kamarád Turri, který dal Nazorově dětské duši první hořkou lekci o tom, jak bolí zrada.

Prakticky celé Nazorovo dílo je zakořeněno v rodném Chorvatsku, zdaleka však ne jenom v časech, kam sahá jeho vlastní paměť. Jak v poezii, tak v povídkách a románech, i v těch pro děti. Nazor často čerpal z chorvatských dějin a středomořských i slovanských mýtů. Těžiště jeho tvorby je v poezii: napsal řadu lyrických sbírek i několik epických skladeb. V odkazu dávných dějin a pohanských bájí, v božstvech a hrdinských postavách nacházel pramen životodárné síly a moudrosti; v letech ohrožení pak i zdroj národního sebeuvědomění. Opravdovost svého vlastenectví prokázal dokonce činem: v roce 1942, ve svých 66 letech, se aktivně zapojil do partyzánského hnutí. Po válce byl pak zvolen předsedou Národního shromáždění Chorvatské lidové republiky, tuto funkci zastával až do konce života.

Převážná část Nazorova literárního díla nese výraznou autobiografickou pečeť. Platí to především o povídkách a novelách soustředěných v knize Chlapec z ostrova, odkud pochází i příběh pro nedělní Schůzky s literaturou. Je to příběh o neobvyklém přátelství mladého studenta a osamělého starého muže. Záhadný, všemi opuštěný "poustevník" vnáší do chlapcova křehkého vnitřního světa hodnoty, pro které jeho okolí nenachází ani špetku porozumění. V režii Vlado Ruska účinkují Jiří Schwarz, Josef Somr, Miloš Hlavica a Stanislav Fišer.