20
vychází 6. 5. 2002

Tipy
Českého
rozhlasu

Italská duchovní hudba

V hudební historii sehrála Itálie zásadní, ba mnohdy rozhodující roli. V době baroka se v ní rodily novodobé hudební formy, z nichž velká část se vyvíjela a vzkvétá dodnes. Samozřejmě že duchovní hudba stála již od počátku v popředí. Potom převzaly v oblasti instrumentální i vokální štafetu vývoje další země. Italské hudební slunce však zářit nikdy nepřestalo. Například v opeře. V 19. století se v tomto oboru dostala absolutně na první místo. Snahy skupiny zajímavých skladatelů suverénně završil Giuseppe Verdi. Tito Italové devatenáctého století dobře věděli o silných tradicích, jež před několika staletími založili jejich předchůdci. A tak jak Rossini, Donizetti, tak i Verdi zkomponovali i několik skladeb duchovních. V jejich tvorbě sehrály spíše úlohu druhořadou, v případě Verdiho však bychom o tom mohli pochybovat. Jeho Messa da Requiem zaujímá v katalogu těchto děl ve světovém měřítku místo mimořádně významné, a byť jeho liturgická funkce je spíše problematická, těší se stejnému zájmu jako jeho díla operní. Duchovní tvorba jeho dávného kolegy Antonia Vivaldiho je krajně nedoceňována. Snad jen o jeho Gloria D dur, Stabat Mater či Magnificat g moll možno hovořit jako o dílech známých. Obě zmíněná díla - Verdiho Requiem a Vivaldiho Gloria - jsme získali v nových nahrávkách a ukázky z nich nás čekají v našem pravidelném pořadu.

(bví)