20
vychází 6. 5. 2002
Tipy
Českého
rozhlasu
Sobota 18. 5. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00
hodin
Dějový motiv nešťastné lásky, tragického spojení
víly a člověka, které nás tak silně oslovuje ve Dvořákově opeře Rusalka, není v
dějinách umění zdaleka ojedinělý. Objevuje se už ve středověkých pověstech.
Velké oblibě se tyto příběhy těšily v romantismu zásluhou literárního
zpracování Friedricha de la Motte Fouquého, který také svou vlastní pohádku
převedl do operního libreta. Na ně zkomponoval E. T. A. Hoffmann operu Undine, která
měla premiéru 1816 v Berlíně. Jeho příkladu následoval o dvacet let později Albert
Lortzing. Podle Puškinovy předlohy vytvořil svou Rusalku Alexandr Dargomyžskij. Vodní
víla vystupuje též v české opeře Svatojanské proudy Josefa Richarda Rozkošného,
jejíž premiéru dirigoval v roce 1871 Bedřich Smetana.
Jako svou devátou, předposlední operu naplánoval Rusalku také Antonín Dvořák a jako libretistu zvolil mladého literáta Jaroslava Kvapila. První pracovní schůzku jim zprostředkoval tehdejší ředitel Národního divadla Šubert. Inspiraci získal Kvapil při svém pobytu v Dánsku a jako předlohu zvolil Andersenovu pohádku o Malé mořské víle. Jeho text však čerpá i z dalších literárnědramatických zdrojů, např. z dramatu Gerharda Hauptmanna Potopený zvon a z fantaskního světa Erbenových balad.
Premiéra Rusalky se uskutečnila 31. března 1901 v pražském Národním divadle pod taktovkou Karla Kovařovice a s Růženou Maturovou v titulní roli. Český rozhlas disponuje ve své fonotéce unikátní nahrávkou z roku 1952, kterou pořídily tehdejší Gramofonové závody ve studiu Domovina. V hlavních rolích se představili Ludmila Červinková (Rusalka), Beno Blachut (Princ), Eduard Haken (Vodník), Marta Krásová (Ježibaba) a Marie Podvalová (cizí kněžna). Sbor a orchestr Národního divadla v Praze řídil Jaroslav Krombholc.
(irl)