21 |
|
Televize |
|
POZVÁNKA DO
KINA
Luštění
tajných kódů
Rozluštění
tajného kódu, který za druhé světové války používali nacisté, patřilo k velkým
úspěchům anglických odborníků. Na utajeném místě zvaném Bletchley Park dnem i
nocí pracovaly primitivní samočinné počítače, zabírající celé rozlehlé
místnosti, odposloucháváním a luštěním šifrovaných hlášení se zabývaly stovky
lidí. Jenže se ukáže, že přísně důvěrné údaje o výzkumu kdosi předává
Němcům...
Renomovaný dramatik a scenárista Tom Stoppard tentokrát odvedl práci až překvapivě lajdáckou, která spoléhá na obehrané zápletky a nijak se nevymyká z řady podobně laděných historek. Rozšiřuje jen počet napínavých vyprávěnek, pro něž se válečné události (navíc vzdálené) stávají jen atraktivní kulisou - a nepomáhá ani dlouho nesrozumitelné odkrývání masových hrobů vojáky v nacistických uniformách. Teprve později se osvětlí, že tyto zcela neústrojně zařazené scény (které s aktuálním děním ve filmu nemají nic společného) se vztahují k přísně tajenému katynskému masakru, kde Rusové ještě před svým vstupem do války povraždili tisíce zajatých polských důstojníků. A na této (bohužel nijak nerozpracované) realitě vyrůstá i problém zrady: na výzkumu v Bletchley Parku pracuje též jeden Polák, jenž Rusy nenávidí tak silně, že ztrácí natolik soudnost, až je ochoten spolupracovat s nacisty. Jenže špionážní zápletka je pojednána ve zcela černobílém schématu s předem rozdanými kartami. Zrádce je prostě padouch, ať má jakékoli pohnutky. Není divu, že Poláci se takovým zjednodušením cítí být dotčeni, navíc i vzhledem k tomu, že si osobují přednostní podíl na rozluštění nacistického kódu. Polští zpravodajci byli totiž údajně jediní, kdo ještě před válkou dokázali zkonstruovat stejný šifrovací stroj, jaký měli Němci - a po vypuknutí války předali toto cenné tajemství Spojencům. Poláci ostatně neprotestovali poprvé - nelíbilo se jim ani válečné drama Ponorka U-571, kde si zásluhy o vyřešení německých kódů pro změnu přisvojili Američané. JAN JAROŠ |