22
vychází 20. 5. 2002

Zpět na obsah         

Tipy
Českého
rozhlasu


Sobota 1. 6. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA

Poezie a hořkost Wienerwaldu

Ödön von Horváth (1901-1938), jeden z nejvýraznějších předválečných autorů, byl tragicky smeten dobou, o jejímž příchodu tak jasnozřivě psal: na útěku před fašismem zahynul pod padajícím stromem v Paříži.

Jeho uhrančivá "lidová divadelní hra" (jak ji sám označil) Povídky z Vídeňského les, zasazená do období hospodářské krize, nemilosrdně odhaluje prázdnotu, chamtivost, hloupost a egoismus lidí, které osud svedl dohromady. Oběťmi se stávají ti, kteří toužili po lásce, ti slabší - ale nakonec i ti zaslepení. Ač v privátním příběhu drobných lidiček o zrušení zásnub, zhrzených ideálech, mladých milencích starší dámy, rozvratech rodin, klamných nadějích a jejich drastických následcích nepadne o fašismu ani zmínka, zůstávají Horváthovy Povídky obrazem latentního podhoubí toho, co muselo přijít.

Hra, objevující se na našich jevištích spíše výjimečně, byla výtečně zpracována do rozhlasové podoby Miroslavem Stuchlem a Janou Paterovou. Režisérka Markéta Jahodová vytvořila - za účinné hudební spolupráce Petra Mandela - věrohodnou atmosféru periferie i venkova, opojného večerního koupání v Dunaji, pokleslé zábavy v šantánu. Pod jejím vedením podali dobře obsazení herci invenční výkony v životných charakterech. Mimořádně upoutala Vilma Cibulková jako "veselá vdova" Valérie s bohatým rejstříkem svůdných i drsných melodií; točí s muži - a muži točí s ní. Nejsilnější je však ve scéně neovládaného výbuchu zděšení a soucitu nad poníženou Mariannou, vyhnanou z domu a vydělávající si jako nahá "dunajská nymfa". Zdařilé studie grázlů předvedli jako Valériini milenci Martin Preiss (Alfred) a Radek Holub (Erich). Různé odstíny cynického pokrytectví rozehráli Radoslav Brzobohatý (Rytmistr) a Jiří Štěpnička (Hierlinger). Rozšafného, energického a pak zlomeného majitele hračkářství, Mariannina otce, vytvořil přesvědčivými, tlumenými tóny Miroslav Donutil. Dvě epizodní matky s klíčovým významem v příběhu přesně ztvárnily Jaroslava Obermaierová (hodná, pasivní Alfredova máma) a Ljuba Skořepová (obludně zlá aktivní babička). Bohumil Klepl jako odvržený snoubenec, řezník Oskar, vystihl jeho okázalou velkomyslnost i číhavé čekání na Mariannin pád. Lenka Krobotová zúročila své dosavadní zkušenosti před mikrofonem a představila Mariannu jako přitažlivou mladou ženu, od sympatického sebevědomí až po existenciální rozhovor s otcem a tragické rozuzlení, kdy si přichází pro svého synka Poldíčka...

MARIE BOKOVÁ