TV TIPY
Pondělí 10. 6. 2002
ČT 2 - 21.50 hodin
Vláčilova
Markéta Lazarová nestárne
Historické filmy Františka Vláčila tvoří
nejdůležitější položku tohoto žánru v české kinematografii. Vláčil se totiž
ve svých nejlepších dílech oprostil od aktualizačních tendencí, jeho drsné,
potemnělé příběhy zevrubně prohmatávaly mentalitu a zvyklosti dávných časů. A
jen jakoby mimochodem zdůrazňovaly nadčasovost lidských vášní, základních
mravních postulátů. Platí to rovněž pro Markétu Lazarovou, přepis
stejnojmené Vančurovy předlohy. To, čeho spisovatel dosáhl slovy, vyjádřil Vláčil
prostřednictvím obrazů - a předložil malbu vskutku sytou, zachycující raný
středověk s loupeživými hordami se vší krutostí a bezcitností, s doznívajícími
pohanskými rituály. Uhrančivé jsou zejména herecké výkony, nejen Kemrův, ale
zejména Menšíkův - jeho potulný mnich doslova zosobňuje pošlapávané lidství.
(jš)
Úterý 11. 6. 2002 ČT 1 - 22.00 hodin
Osudové
okamžiky
Pardubice-Semtín
1984
V chemické továrně Synthesia došlo k výbuchu
střelného prachu, který způsobil smrt pěti zaměstnanců, na dvě stě těžkých
řezných zranění a tisíce vybitých oken, dokonce až ve dvacet kilometrů vzdáleném
Hradci Králové. Je absurdní, že kromě postiženého regionu byla pro zbytek republiky
celá událost dokonale ututlána, noviny se omezily jen na kratičkou zprávu na
nevýznamném místě a lidé z okolí se dodnes dohadují, co se vlastně stalo. I dnes,
po téměř dvaceti letech, se lidé z továrny jen velmi neradi k výbuchu vyjadřují a
celý incident je zahalen tajemným mlčením. Roušku tajemství se snaží poodhalit
další díl z cyklu Osudové okamžiky.
Středa 12. 6. 2002 NOVA - 20.00 hodin
Navždy
Hasič a pilot Pete Sandich, který je ve
svém oboru legendou, miluje Dorindu Durstonovou a všichni včetně jeho přítele Ala ho
považují za lehkomyslného blázna, protože při hašení požárů příliš riskuje.
S Dorindou se Pete neustále pře o její touze létat a také o jeho nechuti usadit se a
žít poklidným rodinným životem cvičného pilota. Nakonec však souhlasí, že
zanechá riskantní práce. Čeká ho ještě poslední akce, hašení velkého lesního
požáru. Když se Al dostane se svým strojem do nesnází, Pete ho zachrání - za cenu
vlastního života...
Režie Steven Spielberg.
Hrají Richad Dreyffus, Holly Hunterová, Brad Johnson, John Goodman a další.
Čtvrtek 13. 6. 2002 PRIMA - 19.55 hodin
Cena
lásky
Christopher McFerland přicestoval do
skotského městečka až z Chicaga. Rozjel se za příbuzným, který by se mohl stát
dárcem kostní dřeně pro jeho leukemií nemocného syna. Henry McFerland mu
požadovanou pomoc opravdu přislíbil. Tento bohatý muž si příliš nerozumí se svou
ženou Allison, v poslední době si navíc začal milostný poměr s jinou. Allison to
tuší, sama však nechce porušit manželské závazky, a tak odmítá Christophera,
který se do ní na první pohled zamiloval. Henry se k ní ale chová stále hůř a
jednoho dne nit trpělivosti praskne. Nešťastná žena už nedokáže snášet ústrky,
a tak svého zákonného chotě opustí. Christopher bohužel zatím odjel zpátky do
Ameriky.
Režie Rolf von Sydow.
Hrají Anja Schüteová, Rüdiger Joswig, Christian Leonard, Karin Dorová, Eckart Dux,
Andrea Brixová, Katharina Schubertová a další.
Pátek 14. 6. 2002 NOVA - 22.25 hodin
Nejbližší
příbuzenstvo
Chicagský
policista Truman Gates přišel do velkoměsta z drsného venkova v Appalačských
horách, kde se stále ještě právo uplatňuje jinak, než je tomu ve velkých městech.
Je šťastně ženatý s půvabnou Jessie, která velmi těžce prožívá strach o
manželův život, ohrožený v každodenním boji proti zločinu. V Chicagu se pokoušel
o štěstí také Trumanův mladší bratr Gerald. Ten se však zapletl do kšeftů z
mafií a doplatil na to životem, když ho mafie zabila v rámci vyřizování účtů s
konkurencí. Nebylo v tom sice nic osobního, ale muži z Gatesovy velké rodiny to
osobně berou a pověří Trumana, aby vrahy co nejrychleji našel a potrestal.
Režie John Irving. Hrají
Patrick Swayze, Liam Neeson, Adam Baldwin, Helen Hunt, Andreas Katsulas, Bill Paxton, Ben
Stiller Ted Levine a další.
Sobota 15. 6. 2002 NOVA - 21.10 hodin
Útok z
hlubin
Z mořské vědecké laboratoře Aquatica
unikne velký žralok a napadne loď s mladými milenci. Farmaceutická firma, která
sponzoruje práci laboratoře, se po tomto incidentu rozhodne, že pokud jim vedoucí
projektu, dr. Susan McAlesterová, do osmačtyřiceti hodin nepředloží výsledky své
práce, žádné další peníze nedostane. Susan pracuje na možnosti získávat ze
žraločích mozků protein, který by zastavoval a léčil Alzheimerovu chorobu. Aby
mohla získat dostatek proteinu, musela vypěstovat tři obrovské žraloky, kterým s
pomocí genetických manipulací až pětkrát zvětšila obsah mozkové hmoty.
Režie Renny Harlin. Hrají
Thomas Jane, Saffron Burrows, Michael Rapaport, Samuel L. Jacksona další.
Neděle 16. 6. 2002 ČT 1 - 22.45 hodin
Na větvi
se mi visí dobře
Slovenský
režisér Juraj Jakubisko byl za minulého režimu prokletou osobností: hned tři jeho
filmy natáčené v období 1968-1970 skončily v trezoru. Poslední z nich dokončoval
až v 90. letech. Dlouho musel čekat, než jeho přebujelá obrazotvornost, v mnohdy
šokujících obrazech spojující fantaskno s realitou, byla opět vzata na milost.
Nejprve se tak stalo v Tisícročné včele, zde ještě se zakotvením v třídně
přijatelném půdorysu. Teprve na samém sklonku 80. let se Jakubisko mohl s relativní
tvůrčí svobodou vyslovit k přemnohým poválečným kotrmelcům v uspořádání
společnosti i v soukromém životě jednotlivých protagonistů. Tehdy natočil film Sedím
na konári a je mi dobre. Pro ty, jimž se slovenština mění v cizí, nepříliš
srozumitelný jazyk, bych ještě dodal, že konárem se myslí větev a nezvyklé
spojení o sezení na větvi je výsledkem kompromisu. Podezíravým šéfům se původně
navrhované "Visím na větvi" zdálo provokovat, byť režisér měl na mysli
jablko.
Tragikomický příběh dvou lidí
bez domova, někdejšího cirkusáka a válečného navrátilce (hrají je Bolek Polívka
a Ondřej Pavelka), staví na naivisticky hravém, okolní nástrahy jakoby
nevnímajícím pohledu. Protagonisté se ocitají v sevření rozporuplné doby, nejprve
ohrožování řáděním banderovských band a později stalinistickým fanatismem,
doléhají na ně zjitřené stíny válečné minulosti, která poznamenala především
jejich společnou družku.
Jakubisko zdůrazňuje groteskní rozměr všudypřítomné
bizarnosti reálií, tváří i lidských povah, přitom se nevyhýbá nenápadnému
půvabu ani soucítění. Tak vykresluje polorozpadlá, válkou zdevastovaná obydlí, tak
je zpodobněna chamtivost a nesnášenlivost, negativní rysy, zapříčiňující
bezpočet neštěstí a běd. Ale současně si všimneme až okázalých erupcí vtipu a
ironie. K vrcholným okamžikům jistě patří rozpaky kolem dortu v podobě Stalinovy
busty. Ovšem metaforický význam rozkrajování takové pochoutky objevil už dávno
před Jakubiskem jugoslávský buřič Bato Čengič v politickém pamfletu Úloha mé
rodiny ve světové revoluci. Některé nápady jsou prostě věčné. Představme si, že
by dnes někdo hodoval na dortu vyvedeném do podoby Klause nebo Zemana.
(jš) |