Film režisérky Euzhan Palcyové Mrtvá zóna (The Killing Yard) se inspiroval skutečnými událostmi v jedné americké věznici. Koho zajímají rekonstrukce podobných případů, může jej nyní zhlédnout na kazetách distribuční společnosti Hollywood Classic Entertainment.

Stalo se to v roce 1971. Tehdy se v americké věznici jménem Attica vzbouřili trestanci. Jejich počet přesáhl tisícovku, prostor vězeňských cel a přilehlého okolí se změnil v nepřehlednou spoušť. Rozbitý a zpřeházený nábytek, vytrhané latě, agrese, zpřetrhaná prostěradla a šaty, panika, strach, ležící těla a všeobjímající dým, zahalující milosrdně doslova a do písmene mrtvou zónu, v niž se objekt věznice proměnil. Z dozorců se stali rukojmí a ze vzpoury vězňů symbolický protestní křik, jímž trestanci černé pleti žalovali do světa na zdejší nelidské zacházení a rasistické projevy. Vzpoura byla krvavě potlačena, její skutečné kulisy a důvody před veřejností překrouceny a jako obětní beránek za všechny zvolen trestanec Shang. Ten měl být rychle odsouzen pro výstrahu všem ostatním. Obhajoby se ale ujal šikovný právník Goodman, díky němuž se z případu nestal jen zmanipulovaný soudní proces.

Režisérka Euzhan Palcyová důkladně tyto staré události prostudovala a natočila podle nich film, který je vyprávěn jako soudní drama. Nevybočuje svým pojetím nijak z běžného standardu, nicméně odvedla slušné řemeslo. Pokládá ve filmu věčnou otázku po etice a smyslu struktury podobných zařízení, jakým Attica je, tj. věznic, kde se nerespektují základní humánní potřeby a lidská důstojnost. Výslednému dojmu filmu Mrtvá zóna nepochybně napomohli i herečtí představitelé, mj. Alan Alda, Morris Chestnut a Rose McGowanová.