 Středa 19. 6. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 10.15
hodin
Mannheimské jablko Franz Tausch
Vliv
mannheimské školy na tvůrčí kvas vedoucí ke vzniku nového globálního hudebního
slohu - klasicismu buď vídeňského, nebo pařížského, je prostě
nepřehlédnutelný. Jeho nositeli nebyli jen zakladatelé, jejich synové a hudebníci
příslušní ke kurfiřtskému orchestru, ale i jejich žáci, kteří působili zejména
v Paříži, ve Štrasburku a jinde. Mezi známá jména rodu Stamiců, Jana Václava,
Karla a Antonína, I. J. Holzbauera, F. I. Becka, J. M. Krause, F. X. Richtera náleží
méně povědomý Franz Tausch. Narodil se v Heidelberku roku 1762, byl žákem své otce,
klarinetisty Jacoba Tausche, který původně působil s kurfiřtským privilegiem v
orchestru katolického chrámu Svatého ducha v Heidelbergu. Malý Franz se stal členem
mannheimské kapely ve svých osmi letech po úspěšné přehrávce před kurfiřtem
Carlem Theodorem a v roce 1778 společně se svým otcem přechází s dvorní kapelou do
nového sídla kurfiřtova do Mnichova. O dvanáct let později se stal členem soukromé
kapely Pruské královny v Berlíně a krátce nato byl povolán do Královské dvorní
kapely jako komorní hudebník. Franz Tausch založil nejen svůj vlastní koncertní
cyklus, ale také, spolu s mnoha přáteli virtuosy, institut pro výchovu nových
talentů, kterým prošla řada později slavných hráčů, včetně Tauschova syna
Friedricha Wilhelma, který se stal jeho pokračovatelem jak v institutu, tak v Pruské
dvorní kapele. Jeho spolužákem byl, kromě jiných, nejslavnější klarinetista svého
času, Heinrich Baermann, přítel Carla Marii von Webera.
(rfb) |
