Komorní soubor mladých českých hudebníků Academia Trio hraje již dvanáct let a nynější album je třetí v pořadí. Jejich klavír, cello a housle ozdobily klasické české autory, nicméně jejich neobvyklé skladby. Více než polovinu alba zabírá méně známé dílo Antonína Dvořáka Trio B Dur, op. 21, které složil v období zajištěném stipendiem. Skladba je možná proto velmi poetická a klidná - tři nástroje nicméně nedají posluchači spát a strhují pozornost v každém okamžiku. Elegie Josefa Suka je mnohem komornější a tišší - oproti Dvořákovu upřímnému triu vznikla na objednávku, pro tryznu za Julia Zeyera, čímž se vysvětluje její tichý, pateticky zádumčivý tón. Trio quasi una Ballata Vítězslava Nováka vzniklo v době, kdy se v klasické hudbě poprvé porušovala zaběhnutá melodická klišé. S jistou nadsázkou řečeno tudíž tato skladba zní tak, jako by ji psal sám Dvořák po návratu z Ameriky, ovlivněn jazzovým rytmem... Ale i podle hudebníků je hraná "jedním dechem, bez zastavení".