Starozákonní násilí při příchodu Hebrejců do Palestiny či v období Izraele za králů Davida a Saula se dějí z příkazu Božího. I sám název "Jizrael" znamená "Bůh bojuje". Naše staré dobré náboženství na tom není o nic lépe. Bůh tak povolil mordování při křížových výpravách, drancování Čech při tažení proti kališníkům, pustošení za reformace a koloniální zlodějnu. Nejsou to ani čtyři roky, co křesťanský patriarcha vši Rusi žehnal zbraním vyvražďujícím čečenské vesnice. Časy se mění. Spravedlivá válka se přejmenovává na boj proti terorismu. Benjamínek mezi abrahámovskými náboženstvími, islám, ne vždy považoval Boha za přímého spojence v boji. Sám Bůh se stal vojákem. Muslimský džihád je tatáž obhajoba násilí jako spravedlivá válka. Tři víry si nemohou co do militantnosti nic vyčítat. Válka láme lidské duše. Korán - nekorán, bible - nebible. Křiví páteř a nastoluje zákon silnějšího.

Kdybyste chtěli poznat pravzorec toho, jak normální lidské chování umírá, jeďte do Afghánistánu. Tam mají válku už třiadvacátý rok. Stačí vyrazit si do Hindúkuše, tam, kde přes průsmyk Solang spojuje silnice severní a jižní polovinu země. Musíte si však dobře spočítat, který den pojedete. V horní části průsmyku je úzký tunel, dlouhý takřka tři kilometry, a ten je sjízdný každý den jedním směrem. Ze severu na jih či z jihu na sever. Tunel postavil Sovětský svaz v 60. letech spolu se silnicí spojující sovětskou Střední Asii s Kábulem. Její historie připomíná osud jiných velkých sovětských imperiálních silnic - třeba gruzínské vojenské cesty přes Kavkaz či Altaj. Silnice byly bratrsky postaveny a pár let poté po nich do země vpochodovala sovětská vojska. V roce 1998 dal vyhodit jižní portál tunelu do povětří vůdce protitalibanské opozice, aby si před ozbrojenci Muly Umara kryl záda. Znovu byl otevřen až letos v lednu. Boj o přístup k tunelu začíná kilometry pod ním. Je to bitva o centimetry a minuty. Jediný zákon - prorvat se několik metrů vpřed. Za krajnicí jsou minová pole. Ohořelé pozůstatky vozů, které chtěly přejet kolem, leží mezi skalami. Skřípot plechu, křik a dým motorů. Když někdo zapadne do sněhové břečky, nikdo mu nepomůže zatlačit, nikdo ho nevytáhne lanem. Každý tu bojuje sám za sebe. Surově a nemilosrdně. Pak se probojujete sněhovými bariérami, které tu navršil buldozer v lavinových polích.

Tunel je úzká betonová roura vyplněná ledem, bahnem a vodou, v níž se brodíte po pás. Boj o centimetry pokračuje. Kdo vyjede dřív, má jistotu, že se nezadusí kysličníkem uhelnatým. Byli jsme v rouře sedm hodin. Násilím jsme se budili - spánek znamená smrt. Po pěti hodinách vynášejí temné postavy na zádech děti a staré lidi. Každý druhý den v tunelu někdo zemře. Před několika týdny se v něm za jednu noc udusilo asi šedesát lidí. Nikdo nikomu nepomůže. Každý je sám za sebe. Neplatí tu lidské ani boží zákony. V Solangu už se nestřílí, ale válka tu smrdí v každém koutě.