Sexuální náruživost dospívající mládeže se stala námětem pro mnohé filmy, v některých případech dokonce s brutálním otazníkem (viz snímek Kids). Milostná dobrodružství dospívajících kluků ve filmu Mexická jízda jsou však tentokrát zachycena se shovívavějším porozuměním, jakoby korigovaným zásluhou všeznalého komentáře, který upozorňuje i na události s příběhem přímo nesouvisející, ať již se odehrály nebo teprve mají nastat.

Navíc musíme ocenit nenápadné, ale přitom průběžné připomínky mnohdy truchlivých sociálních reálií. Hrdinové příběhu se totiž vypůjčeným autem vezou k jakési úžasné pláži, o jejíž existenci asi nejsou plně přesvědčeni, a jen v nenadálých mžitcích si všimneme výjevů při silnici - pohřbu i svatební veselice, policejních razií, bezcílného putování ožebračené chudiny. Režisér Alfonso Cuarón načrtává svého druhu smyslnou idylu, která své znaky neztrácí ani v okamžicích, kdy se po jejích okrajích pnou znepokojivé prvky vnější reality. Nikdy však nedosáhnou takové intenzity, aby do příběhu jakkoli zasáhly.

Stěží lze tvrdit, že tvůrci hodlali konfrontovat přehlíživou velkoměstskou mentalitu svých chlapeckých postav s poměry v krajích, jimiž projíždějí, dokonce lze předpokládat, že ji svým způsobem považují za běžnou a normální. Avšak jejich hlučnost a neomalenost na sebe zvlášť upozorňuje vedle ztichlého, decentně se projevujícího venkovského prostředí (zvláště v rodině rybáře, u něhož dočasně naleznou přístřeší). Oba mladistvé hrdiny, kamarády Julia a Tenocha, rozhodně nesužují existenční starosti ani žádné povinnosti. Tenochovi rodiče dokonce náleží k vládní garnituře. Mládenci - hrají je Diego Luna a Gael García Bernal - se mohou oddávat sexuálním radovánkám a jen tak mimochodem přemýšlet, na jakou vysokou školu půjdou studovat; ten méně majetný se musí "spokojit" se státním zařízením.

Jsou pyšní na své erotické zkušenosti, na silácké vyjadřování, na "dospělácká" gesta, na celý svůj životní styl. Ostatně sexuální akcenty plnou silou udeří hned v první scéně a více či méně otevřeně budou vyprávění provázet až do konce. Ovšem kamarádství i upřímnost prověří až zdánlivý flirt s Luisou (Maribe Verdúová), vdanou ženou, dosud sice mladou a žádoucí, oproti nim však přece jen znatelně starší a hlavně zkušenější, jak se ukáže. Hoši ji chtěli oslnit znalostí úžasné pláže, kterou si vymysleli, aniž domysleli, že ona zatouží se tam podívat.

Putování k mořskému pobřeží však prověří vzájemná očekávání i zastávané postoje, sílu k toleranci. Luisu, pocházející ze Španělska, fascinuje jejich uvolněné, konvencemi dosud nesvázané chování i mluva. Ale zároveň jim vyčte nevyzrálost, když se téměř do krve pohádají kvůli nevěře svých milenek, byť vlastní prohřešek by vnímali daleko shovívaji - ostatně kvůli očekávanému pikantnímu zážitku se s Luisou vypravili na cestu. Luisa je učí jemnosti v milování i důmyslným milostným praktikám, jako kdyby chtěla užít každého dne, který je jí dopřán. A zásluhou lehce napsaných dialogů, jejichž samospádná otevřenost ani v nejmenším neruší, se to daří.

Cuarón se vyhýbá narušování příjemné idyly. Nanejvýš probleskne, jak Luisa soucitně pochová děcko z rybářské rodiny, mlčíc na nenápadnou výtku, že by měla uvažovat o vlastním. Takže výsledkem je tedy jakési ohlédnutí za dosud se nepřetvařujícím mládím, pocítivším i jiné emoce a zkušenosti než jen bezstarostnou dovádivost. Povážlivou absurditou ovšem je, že tento sexualitou zcela spontánně prostoupený film (právem přístupný až od 15 let) byl uváděn na dětském festivalu ve Zlíně, kde dokonce získal jednu z hlavních cen! Malým dětem opravdu nemá co říci.