29
vychází 8. 7. 2002

Tipy
Českého rozhlasu

Alpská symfonie Richarda Strausse

Mnohá veledíla vděčí za svůj vznik takřka náhodě. Něco podobného se přihodilo Richardu Straussovi v jeho Alpské symfonii, kterou po částech skicoval jen pro své potěšení a ve chvílích volna mezi prací na opeře Žena bez stínu. Symfonie tak vyrůstala na Strausse nezvykle dlouhou dobu, ale její dokončení proběhlo pak během sta dní. Stalo se to v důsledku vypuknutí první světové války, neboť Straussův operní libretista Hugo von Hoffmannstahl byl povolán do Rakouské tajné služby a neměl na literární činnost vůbec čas. Richard Strauss, frustrován jeho nedobytností, usedl tedy k symfonii, popisující nádheru alpských velikánů, které vídal z oken své vily v Garmischi. Skladatel použil v tomto symfonickém plátně snad dosud největší orchestrální aparát, zvětšil sekci dřevěných dechových nástrojů se dvěma pikolami a jedním barytonovým hobojem - hecklephonem, vedle úplného obsazení žesťových nástrojů s osmi lesními rohy, šesti trubkami, šesti trombony a dvěma tubami vepsal ještě tenorovou tubu a přičinil dalších 12 lesních rohů a dvojici trubek a trombóoů, které umístil za scénu. Dále využil varhany, celestu, dvě harfy, dva soubory bicích nástrojů, jakož i odpovídající masiv smyčcových nástrojů. Jako mistr hudební malby sáhl pro vykreslení svého horského portrétu dokonce i po kravských zvonech, divadelním plechu na výrobu hromu a stroje k vytvoření iluze větru. Alpská symfonie měla premiéru v říjnu roku 1915 v provedení Drážďanského dvorního orchestru, jemuž Strauss svou partituru věnoval.

(rfb)