Středa 24. 7. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 10.15
hodin
Mon coeur est un violon II
Je
všeobecně známo, že housle našly svůj původ v Itálii, přibližně v polovině 16.
století. Historie nám předkládá řadu kouzelně znějících historických jmen,
která zná jistě každý z adeptů houslového umění - Gasparo da Salo, vlastním
jménem Bertolotti, řečený Od jezera, Giovanni Paolo Maggini, Domenico Pasta, Niccolo
Amati, Antonio Stradivari, Giuseppe Guarneri, řečený del Jesú a další. Všichni tito
mistři pracovali na severu Itálie v Brescii, Cremoně a v blízkém okolí. První z
nich, podle tradovaných informací, vyráběli housle, italsky pojmenované violino, na
objednávku z Francie. V Itálii totiž stále v hudbě vládly pětistrunné violy,
jejichž hmatníky dokonce dělily pražce, jako na kytaře. Pro francouzský podíl na
vynálezu houslí hovoří traktát hugenotského skladatele Filiberta Jeana de Fér z
Lyonu, spis byl vydán v roce 1566. Autor v něm pojednává o pětistrunných violách,
kvintonech, a dále o čtyřstrunných houslích s kvintových laděním
"violons". Tyto housle byly ve Francii lidovým nástrojem, používaným při
obecních veselicích. Violy se nazývají ony nástroje, píše de Fér, jimiž
se baví šlechtici, kupci a jiní významní lidé. Housle jsou ony nástroje, jichž se
používá při tanci obecně, při zábavě, protože je lze lehčeji ladit, neboť
kvinta je příjemnější, sladší na poslech než kvarta. Lze je také snáze
přenášet, což je velmi důležité při doprovázení všelikých svateb nebo veselic.
Zřejmě byla Francie v 16. století a její lidoví hudebníci důležití pro zrod
houslí, ač tento význam není dosud zevrubně osvětlen.
(rfb) |