Český rozhlas 3 - Vltava, Čtení pod dekou od 29. července vždy od 0.05 hodin

Spisovatel Josef Škvorecký se narodil v Náchodě v rodině bankovního úředníka (27. září 1924). Během studií na zdejším reálném gymnáziu se začal věnovat své celoživotní lásce - jazzu. Po maturitě (1943) pracoval jako pomocný dělník v rámci válečného totálního nasazení. V roce 1945 začal studovat nejprve na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, po prvním semestru však přestoupil na Filozofickou fakultu UK, kde vystudoval angličtinu a filozofii (1946-1949). Krátce působil jako učitel v pohraničí, kam odešel na umístěnku, v letech 1951-1953 absolvoval vojenskou službu u tankistů. Od poloviny padesátých let pracoval v angloamerické redakci Státního nakladatelství literatury, hudby a umění. V roce 1957 se stal zástupcem šéfredaktora dvouměsíčníku Světová literatura, z něhož po skandálu, který vyvolalo vydání jeho románu Zbabělci, musel odejít, mohl se však vrátit do svého předchozího místa. Od roku 1963 byl spisovatelem z povolání. V roce 1969 pohostinsky přednášel na univerzitách v USA, od podzimu téhož roku, kdy se rozhodl nevrátit do tehdejšího Československa, přednášel na Toronto University v Torontu. V roce 1975 byl jmenován řádným profesorem a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1990.

Román Tankový prapor napsal Josef Škvorecký v zimě roku 1954, v té době ovšem nemohl knižně vyjít, byly uveřejněny pouze nepatrné úryvky z něho v Literárních novinách, Kulturní tvorbě a větší ukázka pak až v roce 1967 v časopise Plamen. V roce 1969 byla kniha připravena k vydání v československém spisovateli, vydání bylo však zničeno ve stránkových korekturách. Kniha nakonec vyšla v roce 1971 jako první titul v exilovém nakladatelství manželů Škvoreckých 68 Publishers v Torontu.

Humoristicky laděný román vypráví v devíti kapitolách příhody autorova autobiografického hrdiny Dannyho Smiřického v průběhu jeho vojenské služby v armádě v padesátých letech. Přestože epizody z vojenského života jsou vylíčeny velice realisticky s nesmírným citem pro rozmanité jazykové vrstvy dobového vojenského i civilního života a s mimořádnou vnímavostí pro situační komiku, není Škvoreckého próza pouhou satirou, nýbrž vynikající metaforou dokonale vystihující absurdní znevolnění celé země komunistickým stalinským režimem. Devítidílnou četbu na pokračování s podtitulem Fragment z doby kultů připravil Jaroslav Pour. Účinkuje Miroslav Moravec. V roce 1990 natočil režisér Petr Adler.