Pondělí 29. 7. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 8.15 hodin

Druhý den zamíříme na rozhraní Chodska a Tachovska, do městečka Poběžovice, jehož zchátralý zámek se na první pohled ničím neliší od jiných podobných, ve své nedávné historii však skrývá období, kdy Poběžovice, tehdy Ronsperk, byly ohniskem myšlenek o sjednocené Evropě a intelektuálním centrem vzácné tolerance. Členové rodu Coudenhove-Calergi, vesměs diplomaté a intelektuálové, byli z Čech v roce 1945 odsunuti. Jejich potomci žijí v Rakousku a na výletě do Poběžovic se s nimi setkáme.

Třetí den se dostaneme do těsné blízkosti Tachova, do malé vesničky Pernolec, která leží na lokální trati Planá-Domažlice. Výraznou a zdaleka viditelnou dominantu obce tvoří objekt bývalé sýpky, možná tvrze. Moderní historie této stavby, jejího využití nebo i zanedbání, je současně výsekem dějin celého západočeského pohraničí: obráží se v něm nacismus, osvobození Američany, kolektivizace, uranové doly, problém restitucí i otázka židovská. Pernolec je krásná vesnice v podhůří Českého lesa a výlet tam rozhodně stojí za to.

Den čtvrtý je věnován výletu do Boru u Tachova, kde je zámek, skrývající pozdně gotický palác, a na náměstí cenný barokní kostel .Nás ovšem bude zajímat nenápadná stavba u hlavní silnice na Horšovský Týn - borská Loreta. Její ambity jsou bohatě vymalované všelikými biblickými výjevy za použití výrazných až křiklavých barev .Vznikla tak rukou neznámého, asi místního, umělce "bible chudých", jaké známe z gotických staveb a jejich fresek. Borská Loreta se postupně dává do pořádku, malby jsou restaurovány a kostel slouží při Loretánských slavnostech ke společnému setkání světských i církevních osobností, kterým leží na srdci osud pohraničí.

Pátý den se dostaneme na Chebsko, nejlépe vlakem po trati Praha-Plzeň-Cheb, který staví v obci Lipová. Odtud je jen kousek do Doubravy, kde se podařilo Karlu Schmiedovi už za minulého režimu zachránit unikátní hrázděný statek. Statek měl i pozoruhodného původního majitele, generála rakouské armády a poslance vídeňského sněmu Rustlera. Usedlost byla ušetřena využití někdejšími Státními statky, které zdevastovaly řadu podobných památek, a dnes je otevřená veřejnosti jako muzeum a skanzen. Po zasvěceném výkladu, který majitel rád poskytuje, ocení výletník i jiné podobné stavby v nedaleké obci Salajna: ty ovšem neměly takové štěstí na citlivé majitele a jsou vesměs v mnohem horším stavu.

Výlety s Vltavou po západních Čechách nevedou ani tak na Tachovsko a Chebsko zmizelé, jako spíš na to neviditelné, nebo viditelné až na druhý nebo třetí pohled. Ten vám právě prostřednictvím lidí s těmi místy spojených původem nebo dílem nabízíme.