Sobota 3. 8. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 11.00
hodin
Promenádní
koncert ve znamení Straussů
Johann Strauss mladší a Richard Strauss nebyli
příbuzní a navíc každý skládal jinou hudbu, přesto se spolu alespoň v jednom
případě sešli ve stejném žánru. Mladší Richard se svému jmenovci přiblížil v
opeře Růžový kavalír - kam zakomponoval tradiční a proslulý vídeňský valčík.
Rozsáhlý hudební odkaz Johanna Strausse nabízí mnoho variant, dnes jsem vybral Ranní
listy op. 279 a nesmrtelný Císařský valčík. Tento slavný kus pochází z
posledního tvůrčího vzepětí krále valčíků, v němž už nenajdeme více
podobných skladeb, možná ještě V náruč spějte, miliony nebo valčík z operety
Mařinka vonná. Nebylo to ale proto, že by jej opustila tvůrčí schopnost, ale proto,
že ve věku kolem sedmdesátky už věnoval více času svým zálibám - kulečníku,
malování, dýmce a tarokům. V jednom z dopisů herci Girardimu prozrazuje Strauss i
svůj zvláštní poměr ke komponování, které bylo vždy jeho největší vášní.
Nejlépe se mu prý skládalo, když pršelo. O deštivém počasí píše: Konečně
je tu v Ischlu krásně. Lidé odjíždějí a jak slyším - pršet asi vůbec
nepřestane. Nádherná vyhlídka pro mě! Pracuji rád v příjemném prostředí, ale za
bouřlivého - pro ostatní zoufalého - počasí. Je to pro mne úplná slast - v noci za
bouřlivého počasí toho napíši dvakrát víc než za nejkrásnější letní noci. Ta
mi připadá jako fádní poetická blondýnka. Císařský valčík byl nejspíše
psán za noční bouřky a vznikl v době oslav čtyřicetiletého panování Františka
Josefa I. Jméno dostal ale po jiném císaři. Tuhle skladbu prodal totiž Strauss,
prostřednictvím Johannesa Brahmse, berlínskému nakladateli Simrockovi. Hbitý
podnikatel využil nabízené příležitost korunovace císaře Viléma II. a nazval
dílo, k jeho poctě, Císařský valčík. Hned poté žádal autorovo potvrzení
věnování, ale navzdory tomu že to Strauss odmítl, Simrockův název už zdobí jeho
valčík navěky.
RAFAEL BROM |