32
vychází 29. 7. 2002
Tipy
Českého rozhlasu
Neděle 11. 8. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 9.32
hodin
Jež ve svých historkách, byť lhavá měly slova,
Kus pravdy zachytí, sloužící za příklad.
V mém díle mluví vše, i ryby nebo had;
Co řeknou, platí všem, jež lidské oko vidí.
Zvířata beru si pro poučení lidí.
Tak začíná dedikace prvního svazku La Fontaineových Bajek, které vyšly v roce 1668. Ten, k němuž byla namířena - spolu s dedikací prozaickou, velmi uctivou a velmi pokornou -, byl následník trůnu, dauphin, syn Ludvíka XIV. a Marie Terezie, dcery španělského krále Filipa IV. Dauphinovi bylo tehdy šest let a šest měsíců. La Fontaine měl dobrý důvod naklonit si tímto způsobem krále, s nímž nevycházel právě v nejlepším. Když byl vrchní intendant financí Ludvíka XIV. - Fouquet - na příkaz krále uvržen do vězení, La Fontaine se ho veřejně zastal básní Elegie pro nymfy z Vaux. To bylo v roce 1661 a o rok později už pro jistotu provází La Fontaine svého strýce Jannarta do dočasného vyhnanství do Limouzinska. Fouquet, ve své době jeden z nejbohatších mužů Francie, byl mecenášem umělců. La Fontaine v něm našel ochotného sponzora - řečeno dnešní terminologií -, který tomuto playboyovi sedmnáctého století vyměřil roční apanáž ve výši asi patnácti set livrů. Zato musel La Fontaine odevzdat svému příznivci každé čtvrtletí jednu báseň.
Co činí bajku nesmrtelnou? Nutno si uvědomit, že od nejstarších dob byla mluvčím slabých a utiskovaných, nedávala návod k vítězství, ale spíše k taktice. I pro La Fontainea byla prostředkem, jak se vysmát společnosti, která spíše než na duševní a duchovní schopnosti spoléhala na moc. Proto je morálka jeho bajek namnoze netradiční a podle běžného společenského kodexu pochybná. Vždy však slouží životu, vždy se obrací proti těm, kteří život deformují k svému mocenskému prospěchu, vždy sází spíše na chytrost než na dutý patos cti. Zastává se života - a proto je věčně zelená.
PAVEL ŠRUT