Po dvou letech se na českém trhu konečně objevuje album, které v Nizozemí vyšlo již krátce po památném vystoupení Ivy Bittové s dechovým orchestrem Nederlands Blazers Ensemble. Tento patnáctičlenný soubor, složený ze sólistů různých nizozemských těles (např. Royal Concertgebouw Orchestra), se specializuje na hudbu dvacátého i jedenadvacátého století, rád experimentuje a zve si na pódium nejrůznější originální hudebníky. 6. dubna 2000 došlo také na Ivu Bittovou, což jen potvrzuje její mezinárodní renomé. Při koncertě v Haagu se Bittová s NBE představila jak ve vlastních skladbách, které známe už z jejích starších alb (Huljet huljet či Sto let z Bílého inferna, Smích a Francouzská z desky s Pavlem Fajtem), tak v úpravách kompozic Leoše Janáčka (části klavírního cyklu Po zarostlém chodníčku). Jak už to u podobných projektů bývá, ani skloubení svébytné autorské interpretace Ivy Bittové a odvážných nizozemských dechařů nedopadá vždy zcela přesvědčivě, jenže za okamžiky rozpaků je posluchač bohatě odměněn těmi skladbami, v nichž se konfrontace (nejméně) dvou rozdílných hudebních světů stává skutečně vzrušujícím zážitkem - poslechněte si třeba Divnou slečinku. A nemusíte jen u CD přehrávače. Společné koncerty Ivy Bittové a Nederlands Blazers Ensemble se uskuteční 24. 9. v Brně (Vaňkovka) a 28. 9. v pražském Rudolfinu.

Že Filip Horáček není jen autorem textů ke kultivovaným hitům zpěvačky Anny K (např. Nebe), ale také frontmanem pražské post-punkové kapely Prohrála v kartách, mohou nyní zjistit i ti posluchači, kteří se na české klubové scéně neorientují zrovna dokonale a nebyli ani na některé ze štědrovečerních "půlnočních", které tato kapela pravidelně pořádá v Malostranské Besedě. Prohrála v kartách vznikla v polovině devadesátých let, kdy se lídr dnes už zapomenuté punkové kapely Stalinovy oběti, zpěvák a kytarista Horáček, opět obklopil spřízněnými dušemi a začal svým charakteristickým "zpěvořevem" návštěvníkům pražských klubů servírovat svérázné úpravy písní Karla Kryla, Sex Pistols nebo skladeb z českých filmových pohádek. Debut skupiny Prohrála v kartách je už poskládán z původních písniček, v nichž se punkový nápřah snoubí s melodickou chytlavostí a zvláštní, možná akordeonem danou, pohodovou atmosférou. Čáry z nebe jsou - stylově - neučesanou deskou. Naštěstí! Kdo ví, co by z půvabu kapely zbylo, kdyby třeba Horáčkův nedbalý zpěv nějaký puristický producent ve studiu dovedl ke zdánlivé dokonalosti...