Mnohokrát se člověk ptá, co dobrodruhy láká na těchto malebných ostrovech jihozápadně od Indie. Odpověď je jednoduchá: Maledivy totiž v sobě skrývají jeden neuvěřitelný poklad. Tím je samozřejmě Indický oceán, navíc ve velmi malebném prostředí rovníkových tropů. Korálových ostrovů kolem rovníku jsou až dva tisíce, z toho na třech stech žijí lidé. Jejich životní podmínky vždy byly a stále jsou velmi osobité, protože téměř nikde cesta napříč ostrovem neměří více než pět kilometrů.

Když nepracuje v jednom ze stovky hotelů nebo nebydlí v hlavním městě, tráví běžný Maledivan tradiční den odpočinkem. "Prostě normálně odpočíváme, na většině ostrovů je hodně tropického porostu a proto i hodně stínu. Málokdy si zaplaveme v moři, spíš jenom děti," říká osmatřicetiletý Ahmed.

Nejstarší historie ostrovů je doposud zahalena tajemnem a čeká na podrobný archeologický průzkum. Dokonce se předpokládá, že Maledivy mohly být navštíveny i starými Egypťany, což údajně potvrzuje určitá podobnost místních původních lodí s egyptskými plavidly. Dnes se však mnohem častěji používají motorové čluny a k přepravě mezi sousedními ostrůvky i motorové skútry. I když i tradiční plavidla jsou na ostrovech k vidění. "Přeprava mezi ostrovy není vůbec drahá," říká Ahmedův bratr, kterému říkají Siki. "Já mám jen malý motorový člun, který mě doveze na vedlejší ostrov, ale otec měl větší motorovou jachtu a na té jsme se přepravovali do hlavního města. Přiváželi jsme si na ní zásoby, teď využíváme služeb místních distributorů."

Tradičním jazykem na Maledivách je jazyk thivehi, s vlivem sinhánštiny, tamilštiny, perštiny, urdu a také arabštiny. Tedy jasný projev kombinace indicko-semitského vlivu. Lidé mají sice muslimskou víru, ale podle Ahmeda nepatří mezi žádné fundamentalisty. "Nebereme víru tak ortodoxně, jsme mnohem tolerantnější, bereme ji po svém. Musíme se prostě přizpůsobit západním turistům, jinak by k nám nejezdili," říká Ahmed.

Velmi důležitým letopočtem pro Maledivy je rok 1153, kdy podle legendy muslim Ab Al Barahát Josuf přemohl mořskou příšeru, které Maledivané každoročně ze strachu obětovali jednu pannu. A právě proto Maledivané zcela dobrovolně a bez odporu přešli na Josufovu víru - tedy na islám. Hlásí se k němu přes devadesát procent obyvatel. Od roku 1153 se tak vládci Malediv nazývají sultáni a v současné době vládne už skoro dvě stě let dynastie Huráb.

Z Evropanů se první na Maledivy přepravili Portugalci. Zvuky zdejšího prohřátého moře určitě slyšel a kolem korálových útesů se plavil slavný Vasco da Gama. V roce 1503 se několikrát Portugalci vojensky střetli s revoltujícím muslimským obyvatelstvem a na sedmdesát let si ostrovy podmanili. Přesto si ještě v průběhu 16. století vymohli obyvatelé určitou svrchovanost a Portugalci ponechali v čele státu formálně místní sultány. V 17. století se Maledivy dostaly pod vliv Holanďanů a později Britů. Britský protektorát nad Maledivami trval až do roku 1965, kdy se Maledivy staly nezávislým sultanátem. Maledivy mají jednokomorový parlament, hlavním zdrojem hrubého domácího produktu je jednoznačně zatím plně nevyužitý turismus. Je třeba připomenout, že na ostrovech už nebyla válka více než půl tisíciletí, a proto největší starostí místních obyvatel je kromě odsolování mořské vody, protože pitné je stále velmi málo, maledivský volejbal. Hraje se prostě všude, na pláži i na ulicích hlavního města. Není divu, že v jihovýchodní Asii patří Maledivy mezi špičku.

Loučení s Maledivami není nikdy snadné. Uvidíme, jak dlouho zůstanou tyto zatím netknuté ostrovy uchráněny od civilizačních projevů moderního světa.

VLADIMÍR VOKÁL