Čínský herec Jet Li, do nedávna ještě spojený s hongkongskými akčními historkami, se pevně uchytil v Hollywoodu. Nejprve se musel spokojit se zápornou zabijáckou rolí ve čtvrtém dílu Smrtonosné zbraně, ale pak již následovali samí "klaďasové". Jenže stále hrál ve filmech, jejichž hlavní atrakcí byly přestřelky a téměř baletně rozpohybované souboje holýma rukama. Viděli jsme jej i u nás ve filmech Romeo musí zemřít a Jedinečný. Ve svém nejnovějším snímku Polibek draka, k němuž napsal námět, sice s těmito exhibicemi trochu šetří (uplyne dosti dlouhá doba, než dojde k prvnímu incidentu), avšak na konečné podobě se to nijak zvlášť neodrazilo: klidové, jakoby meditativní pasáže jsou významově prázdné, postrádají jakékoli vnitřní pnutí.

Jet Li představuje špičkového čínského policistu, navenek málomluvného a netečného - přijel do Paříže, aby tam místní policii pomohl s rozmotáním složitého případu, ale dříve, než se naděje, se ocitá v koloběhu vražd, sám označen za jejich vyšinutého pachatele. Krvelačný komisař (hraje ho s bestiálním výrazem ve tváři Tchéky Kario úplně stejně jako kdysi v thrilleru Dobermann - válka gangů) nejenže je namočen do zločineckých akcí a pohlednou mladou ženu (Bridget Fondová), již unesl dítě, nutí k prostituci, ale navíc svévolně pořádá doslovné manévry. Bujaře se střílí v hotelu, na lodi, na jakémkoli veřejném prostranství, aniž by to vzbudilo jakoukoli nevoli - dokonce všichni věří, že ony hrůzy jsou dílem údajně maniakálního Číňana. Domyšleno do důsledků, bezohledná a brutální francouzská policie kryje zločince, protože se na organizovaném zločinu sama podílí...
Jet Li by možná rád ztvárnil rozpoložení člověka, jenž se osamoceně protlouká cizím městem, které nezná a jehož jazyku nerozumí, vystaven ustavičnému ohrožení. Shledání s dívkou, která se z donucení živí jako prostitutka, otevře v dosud uzavřeném, jakýmkoli citům nepřístupném muži cosi nového a dosud nepoznaného. Jenže nic z toho není naplněno do důsledků, tyto rysy vystupují jako pouhý ornament.

Základním principem celého příběhu, režírovaného bez nejmenší invence Chrisem Nahonem, je naprostá předvídatelnost dění i postav na něm účastných. Dominuje vše zjednodušující přímočarost událostí. Jet Li převzal model hongkonských akčních filmů, které se nějakou věrohodností opravdu nezdržují, a podepřel jej tučným rozpočtem, nikoli však tvůrčí nápaditostí. Diváku nezbývá než vnucená pravidla hry přijmout, nechce-li film úplně zatratit a vynaložený peníz vnímat jako zbytečnou investici.

Pokud se oddáme Polibku draka jako pestrému sledu téměř akrobatických výstupů, které z úderů, pádů i přemetů sestavují jakousi magickou podívanou, jež vyžaduje oprostit se od jakéhokoli uvažování, pak snad můžeme být spokojeni. Jet Liho polda, v sebeobraně zabíjející stejně mechanicky jako jeho protivníci, ale dosud přístupný soucitu k bezbranné oběti, kterou se uvolí chránit, v leččems připomíná někdejšího Ramba. Zahnán do kouta dokáže své nepřátele kosit po tuctech - stačí si připomenout, s jakým důrazem zaúřadoval v tělocvičně plné poldů, zcela marně si osvojujících asijská bojová umění.

A co je onen titulový polibek draka? Jehla zabodnutá do určitého místa za krkem, kde přivodí bolestivou smrt nahnáním krve do hlavy. Jet Li dokáže tuto akci provést i proti namířené zbrani, protože je ze všech nejrychlejší. Vy to ale raději nezkoušejte.