36
vychází 26. 8. 2002

Tipy ČRo

Vycpálkova modlitba

Jedním z nejsilnějších děl světového repertoáru je Německé requiem Johannesa Brahmse. Nejedná se o dílo liturgické, nýbrž o kantátu na duchovní texty. Už méně je známé České rekviem Ladislava Vycpálka. Je pravděpodobné, že autorovi, význačnému představiteli české hudební tvorby zvláště první poloviny 20. století, se Německé requiem do určité míry stalo inspirací. Vycpálkova skladba není requiem v pravém slova smyslu, tedy hudba ke mši za zemřelé. I zde se jedná o celovečerní vokální kompozici na duchovní texty. Hudebně i koncepčně se však od Brahmse značně liší. Její filozofický smysl do určité míry vystihuje podtitul - "Smrt a spasení". Hudebně zpracovává české překlady různých textů. 1. věta "Marnost nad marnostmi" zhudebňuje poezii Starého zákona, 2. věta "Ten den hněvu" jako jediná zachovává původní druhou část smuteční mše (středověká sekvence "Dies irae" je v Requiem zařazováno místo "Gloria"), "Světlo v temnotách" 3. věty má podtitul "Žalmové intermezzo" a závěrečná věta "Přišel, aby spasil." nejprve zpracovává texty Nového zákona a na závěr zazní středověká česká duchovní píseň "Jesu Kriste, štědrý kněže". Důležitým momentem je doba kompozice tohoto díla - pro naši zemi velmi pohnutá. Skladbu Ladislav Vycpálek dokončil za okupace, v roce 1940. Ilja Hurník, který osobně poznal tohoto zajímavého a osobitého muže, zařadil jeho "České requiem" do Koncertu v rámci Akademie, který pravidelně připravuje a zasvěceně uvádí.

(bví)