Znáte to: nezodpovědné pokusy či nedbale zahozený toxický odpad zaviní, že dosud neškodný či aspoň lidstvo neohrožující hmyz znenadání zmohutní a stane se agresivním. Tak byla vystavěna řada filmů děsících v přítmí kin či na televizních obrazovkách svolné publikum. Zápletky se podobají jedna druhé: nejprve je nebezpečí podceňováno, pak hrdinové, zpravidla uvízlí v izolované osadě, kam lze stěží přivolat pomoc, jen s vypětím všech sil útočící armády zastaví. Na rozdíl od velkých zvířat (třeba pověstného žraloka), která si vystačí sama, se totiž drobnější tvorečkové musí shlukovat do větších společenství, aby dosáhli toho správného ohrožení. Takže útočily divoké včely, moskyti, ale k nejoblíbenějším patří pavouci.

Viděli jsme s nimi hodně filmů, jen namátkou zmíním tituly jako Arachnofobie, Pavouci, Tarantule. Nyní přichází do kin roztomilý horůrek Pavoučí teror, kde skákaví pavoučci zmutovali do olbřímích rozměrů, takže hravě pozřou člověka (nebo jej ještě živého zabalí do kokonu, aby měli zásobu na horší časy), čiperně pobíhají po ulicích vylidněného městečka a útočí na vše, co se ocitne v jejich zorném poli. Odborníci přes počítačové triky měli plné ruce práce a nutno uznat, že některé výjevy zvládli na výtečnou - třeba ten, kdy smečka skákajících stvůr pronásleduje mladičkého motorkáře, jenž se je marně snaží setřást.

Režisér Ellory Elkayem, jenž se podílel i na scénáři, příběh zaplnil množstvím různorodých postaviček i motivů. Setkáváme se s ráznou šerifkou Sam (Kari Wuhrerová), za níž se po letech vrací její dávný ctitel (David Arquette), aniž tuší, v jakých nesnázích se záhy ocitne. V ohrožení se ocitají i její dvě děti, dospívající dcera a zvídavý hošík, naštěstí znající kdejakou podrobnost o přerostlých osminožcích, kteří se usadili v opuštěných štolách.

Vyskytne se též dívčin mírně násilnický nápadník (ale jen opravdu velice mírně), jenž má později nejednu příležitost osvědčit svou odvahu. Všimneme si i bláznivého moderátora, jenž do éteru ustavičně vypouští své obavy z invaze mimozemšťanů. A samozřejmě nalezneme i vyložené padouchy či přinejmenším jedince nezodpovědné. Dlužno ovšem uznat, že pavouci si příliš nevybírají, koho pozřou - platí přesně pořekadlo, že vyhraje ten, kdo včas uteče.

Pavoučí teror sice také straší, ale spíše čerpá z rozmarné poetiky dobrodružných vyprávěnek o pravěkých (či jiných) potvorách, které si ze všeho nejraději pochutnávají právě na lidech. Dokonce čas od času probleskne i humornější nadsázka. Pavouci z tohoto filmu jsou totiž příliš velcí na to, aby mohli děsit svým miniaturním rozměrem, díky němuž by se mohli skrývat kdekoli. Tvůrci také nechtěli rozvíjet nějaké příliš vypjaté hororové efekty (film je ostatně přístupný od 12 let), spíše se spoléhají na obvyklé honičkové situace, na dojemnou lásku, jejíž klidné vyslovení znemožňuje právě pavoučí invaze, na hrdinné jedince, zachraňující ostatní s nasazením vlastního života.

Ve filmu vlastně nenalezneme nic, čeho bychom si mohli výrazněji cenit, lze jej jednoznačně označit za výhradní sázku na osvědčené žánrové i vypravěčské jistoty, za dosti prostoduchou atrakci zaplněnou plochými postavami i událostmi, ale pozdně letní (či raně podzimní?) osvěžení jistě připraví.