Nejdřív bych vám pro ilustraci námětu, který jsem pro tuto meditaci zvolila, chtěla vykreslit takový stále ještě charakteristický obrázek dnešních dnů: k rodině, které povodeň zničila část domu a zahradu s oplocením, přijeli příbuzní, protože věděli, že je třeba každé ruky. Přivezli něco napečeno, nějaké oblečení a nářadí. Ale hlavně - své ruce. Všichni spí v sousední obci a od rána do setmění pracují. Do postižené vesnice pravidelně přijíždějí chlapci z Adry s dodávkou nápojů a dezinfekčních prostředků, protože nejbližší obchod byl také zatopen a ještě nefunguje. S nejhorším, s vynášením těžkých věcí, likvidací nabobtnalých oken a dveří a s osekáním provlhlé omítky, pomáhali dobrovolníci až z daleka. A také vojáci. Sami se hlásí statici, zástupci pojišťoven a lidé z firem, odvážejících odpad. Už přichází na řadu čas objednat řemeslníky a také nutnost získat finanční prostředky, které vytrhnou trn z paty v prvních okamžicích. Jenomže sledovat televizi, poslouchat rozhlas a číst noviny, na to moc času není. Tak jsou lidé vděčni, přijde-li mezi ně starosta či někdo jiný ze zastupitelstva - a poradí. Nejcennější při tom všem je pocit, že mezi lidmi vládne soucítění, které se umí proměnit v účinnou pomoc. A potom ještě nezbytné vědomí, že jsou občany státu, neboť samozřejmou starost si o ně dělá také on.

Stovky kontaktních míst organizují, zprostředkovávají, distribuují a zjišťují, kde je co třeba. Psychologové hledají ta správná povzbuzující slova. Statici argumenty pro nelehká doporučení - nechte ten dům raději zbourat a odstěhujte se z tohoto místa! Desetitisíce lidí nabízejí nezištně svou pomoc a podporu a zasílají peníze. Pravda, našli se i zloději. Ale dá se říct - vcelku jsme obstáli jako slušná společnost. A organizace čehokoliv, co nemohl zvládnout jednotlivec svou iniciativou a v čem zasahovaly státní složky, policie, hasiči a vojáci, byla rychlá a odpovědná. Takto to lze vyjádřit obecně a za těmi slovy si stojím.

Nedivte se proto, že mě dráždí "generálové po bitvě" a hlavně vševědoucí politici, kteří by byli na tu hloupou povodeň jinak vyzráli! Dovedou asi věštit. Všechno by byli zařídili včas, neztratili by nervy, rozhodovali by bezchybně a snad se ani nic nemuselo stát... Takže viníky jsou hydrometeorologové, kteří neudělali včas správnou předpověď, pak hrázní, kteří vládli přehradám neprozíravě, pak starostové a pražský primátor, kteří nevěděli co dřív a co potom, a také řada podniků, kterým klidný a bezproblémový čas dovolil mít uvnitř skrytý nepořádek. Třeba Spolana Neratovice, metro a některé firmy lodní přepravy. Samozřejmě že je třeba odpovědně a precizně probrat vše, co zaskřípalo, protože to bude poučením pro roky příští. Posoudit odpovědnost, což už na vlastní kůži pocítili například bývalý ředitel Spolany Radomír Věk a prezident České asociace zpracovatelů povodňových plánů Jan Papež. Ale vyvození odpovědnosti přece není žádné boxování o funkce, postavení, moc a vliv! Tisíciletá povodeň stav kultivovanosti naší společnosti přece posunula zas o kus kupředu. Zatímco lidé tento posun vnímají a cítí, zaráží, že někteří námi zvolení zůstávají nedotčeni.

Když šel předseda vlády Vladimír Špidla žádat Poslaneckou sněmovnu a Senát o uvolnění nejnutnějších prostředků na obnovu infrastruktury a na pomoc postiženým, řekl svým slovníkem, že je to povinnost sociálního státu. Kdyby byl řekl starostlivého státu, nebylo by do čeho se strefovat. Takhle mu replikoval předseda ODS poslanec Václav Klaus články v českých denících s tiulky jako "Zachránil nás sociální stát?". To víte, že ne, dozvíte se z nich. Je to jen - cituji - "nedůstojná přetvářka, se kterou bychom se neměli smiřovat". Poslancovo vysvětlení je toto: "Primární je zodpovědnost vlastníka, sekundární je jeho pojištění proti nečekaným událostem a teprve terciární je pomoc třetí osoby či osob, a to nejdříve pomoc mezilidská, rodinná, sousedská, občanská či komunitní a teprve potom pomoc státu, respektive anonymních daňových poplatníků. Tak to také probíhá. Nazývat toto samozřejmé lidské uspořádání, které každý z nás přijímá, "sociálním státem", je nedůstojnou přetvářkou..." Ale to už víte. Připočtěme k tomu ještě obsah dalších publikovaných článků poslance Klause, kritiku vlády a chválu starostů Prahy 1, 4, 5, 6, 7 a 8, kteří jsou všichni členy ODS. Ti si věděli rady. Jen primátoru Igoru Němcovi neukápla žádná chvála, nehodí se, ať ho třeba vezme voda! Připomíná mi to v čase blížících se komunálních voleb přiléhavé přísloví: Jednomu hoří vousy a druhý křičí: počkej, ohřeju si ruce! Tuhle moudrost vymysleli sice Arméni, ale je docela určitě platná pro celý svět.