41
vychází 30. 9. 2002

Tipy
Českého rozhlasu

Tři symfonické obrazy Ottorina Respighiho

Italský autor Ottorino Respighi, stejně jako jeho současníci Alfredo Casella a Gian-Francesco Mallipiero, byl konzervativní a oddaný všemu, co se uchovalo z minulosti, ale zároveň uznával i to nejlepší ze soudobé hudby. Narodil se v Bologni roku 1879 a vyrůstal v rodině s hudebními sklony. Po absolvování základní a střední školy přešel na lyceum přesně na přelomu století v roce 1899, kde studoval současně s hudbou literaturu a filozofii. Debutoval jako koncertní houslista s proslulými Paganiniho variacemi Rej čarodějnic a jeho provedení si vysloužilo příznivý ohlas hudební kritiky. Koncem roku 1900 vstoupil do služeb orchestru, který provedl v Carském divadle v Petrohradě sérii představení pod heslem Italská opera. Nakonec zde potkal velkého Rimského-Korsakova, který se k jeho překvapení projevil jako nanejvýš přívětivý rádce, ochotný pomoci. Od něho se přiučil výrazové kráse, jakož i odmítání Stravinského brutálního slohu jeho pohanských inspirací. Skladatel Šeherezády mu předal značné dovednosti v instrumentaci dechových dřevěných a žesťových nástrojů. Respighi po celý svůj život vděčně vzpomínal na velkého ruského tvůrce, od něhož možná pochází i záliba v popisnosti a romantické barevnosti. V roce 1913 byl jmenován profesorem skladby na prestižní Akademii svaté Cecilie v Římě a Věčné město se stalo také jeho velkou inspirační studnicí. Symfonický orchestr z Atlanty s dirigentem Louisem Lanem natočil z cyklu římských symfonických skladeb Římské pinie a Římské fontány a přidal revivalistickou črtu Ptáci.

(rfb)