Všichni dobře víme, že tento výraz nemá naprosto nic společného s letectvím, i když někdy takový úlet obletí doslova celou zeměkouli. Ruské přísloví říká, že slovo není vrabec - když vyletělo, už ho víc nechytíš. Přísloví svých předků asi moc dobře neznají mnozí ruští představitelé, byť se netýká pochopitelně jen jich a v obměnách se vyskytuje prakticky ve všech národech. A tak dochází k úletům. Možná neplánovaným, ale někdy mám spíš pocit, že dost promyšleným. Je za nimi stále pocit, že na menšího a tím snad i slabšího se ti velcí, mohutní a ve své samolibosti o sobě soudící, že i mocní, mohou pořád vytahovat. Jenomže moudří vědí, že silácká rétorika je často zástěrkou pro bezmoc s něčím nepříjemným se vyrovnat.

Jako rozzlobený kluk, který ztratil nervy i glanc, se tak třeba projevil jeden z vysokých ruských politiků, když nedávno na adresu Gruzie, prezentující zájem o budoucí vstup do NATO, poněkud nediplomaticky vypálil věty ve smyslu - "Ať si Tbilisi vstupuje třeba do sexuálních svazů, nám je to v Moskvě jedno". Neviděl jsem obličeje amerických hostitelů ruského představitele, ale asi jim musel jejich obvyklý diplomatický úsměv v ten moment poněkud ztvrdnout. Podobné úlety, dokonce ještě šťavnatější - tedy neomalenější, jsme si sice u nás od některých politiků už slýchat zvykli. Jenomže ve světě a na takové úrovni to jsou přece jen bílé vrány. A že se Moskva na počínání Tbilisi až tak s nadhledem nedívá, dokazuje prakticky každý den. Předvedl to i náčelník generálního štábu ruské armády, který se také pustil do světoborných úvah. Vedení státu Gruzie, který je s Ruskem v jednom volném společenství, ale je také státem, který se po rozpadu Sovětského svazu postavil na svoje nezávislé nohy, přirovnal generál k osobě Mully Umara - svrženého předáka hnutí Taliban. Opět poněkud drsné a silné. Na takové úrovni, řekl bych znovu, prostě úlet.

Namísto obligátního slona se tentokrát v porcelánu motá ruský medvěd s neohrabaností přímo ukázkovou. Diplomacie podle jednoho z moudrých této planety spočívá v tom, hladit psa tak dlouho, než je hotový náhubek. Výše zmíněné úlety mi ale víc připomínají naprosto nediplomatické snahy zhotovit nikoli náhubek, ale pořádný chomout. Když tu "ulétne" už světově proslulý skandální místopředseda dolní komory parlamentu Vladimir Žirinovskij a navrhne třeba v Rusku zavedení mnohoženství, není to už skoro pro nikoho uchopitelné sousto k diskusím. Když ale posílá Gruzii do sexuálních spolků jeden z dvojice pánů Ivanovů, šéfů nejvlivnějších resortů zahraničí a obrany, je to úlet dočista jiného kalibru. Už kníže Metternich tvrdil: Diplomat si nemusí myslet, co říká, ale musí myslet na to, co říká.