 Středa 16. 10. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 12.10
hodin
Mario del Monaco po dvaceti letech
Když 16. října
1982 zemřel jeden z největších tenoristů 20. století Mario del Monaco, objevil se i
v některých našich novinách titulek Král je mrtev. Tehdy byl skutečně
považován za první osobnost svého oboru. Příchodem dalších velkých tenoristů
byla sláva jeho jména zastíněna, ale pro nejednoho milovníka operního umění
zůstává dodnes Mario del Monaco mimořádným zjevem operního nebe. V padesátých a
šedesátých letech, kdy prožíval své vrcholné období, zářila v Itálii ještě
další jména - Mario Lanza, Giuseppe di Stefano. Oba tito pánové zastupovali obor
lyrického tenoru, i když v oněch hrdinných partech se rovněž úspěšně objevovali.
Mario del Monaco byl však hrdinným tenorem par exellence. Jeho mohutný, na první
poslech spíše barytonově zabarvený hlas, který dokázal suverénně rozzářit
výšky do neobyčejné šíře a síly, bylo možno v galerii tenoristů té doby
rozpoznat poměrně snadno. Byl poměrně známý i u nás. V rozhlase se vysílaly jeho
nahrávky a na konci šedesátých let se objevil i na prvních oficiálně dovezených a
u nás prodávaných deskách "ze Západu" (Monaco natáčel exkluzivně pro
firmu Decca). Milovníci tehdy ještě černých, nicméně technicky dokonalých,
stereofonních desek byli nadšeni jeho Manrikem v "Trubadúrovi", Caniem v
"Komediantech či Turiddem v "Sedláku kavalírovi". Na tohoto
význačného pěvce i na ony doby zavzpomínáme prostřednictvím slavné stretty z
Verdiho "Trubadúra".
BOHUSLAV VÍTEK |
